Domácí prostředí zůstává pro mnohé ženy a dívky nebezpečné, někdy až smrtelné, a moderní technologie, jako kyberšikana či donucovací kontrola, tento typ násilí často ještě zhoršují.
„Dlouho jsem nedokázala podívat se sama sobě do očí. Nenáviděla jsem se. Cítila jsem se prázdná. Připadala jsem si jako bych byla nic,“ zaznělo u soudu vyjádření jedné z dívek.
Případ dlouholetého psychického týrání manželky skončil podmíněným trestem. Nejvyšší soud muže původně obžaloby zprostil, po zásahu Ústavního soudu ale dostal tříletou podmínku.
Na záběrech z kamery je vidět, jak strážci věznice obklopili jednoho ze zadržených Palestinců. Přikryli ho štíty, aby na něj nebylo vidět, a poté do něj kopali.
Žena, označovaná jen jménem Mirella, nezmizela, jak tvrdili její rodiče, ale celou dobu žila za zdmi. Je teprve čtyřicátnice, ale vypadá jako stařenka, napsal list Gazeta Wyborcza.
Policie přijala už dva podněty na nelegální zvěřinec v Kletečné u Humpolce. Majitelé tam nelegálně chovají 20 velkých kočkovitých šelem. Stát je nemůže zabavit, protože je nemá kam umístit.
Za porušení ustanovení nehrozí žádné přímé tresty, i tak je ale podle odborníků tato změna důležitá. Podrobnosti Radiožurnálu sdělila Petra Wünschová, zakladatelka a ředitelka centra Locika.
Devětapadesátiletý Gjert Ingebritsen byl nařčen, že dvě ze svých sedmi dětí fyzicky a psychicky týral. Takového jednání se měl na svých potomcích dopouštět od roku 2008 až do roku 2022.
„Těla drží (Rusko) tak dlouho, dokud se nedostanou do stavu, kdy už se nedá nic určit,“ uvedl Petro Jatsenko, mluvčí ukrajinské vládní agentury, která řeší záležitosti spojené s válečnými zajatci.
„Část rodičů se uchyluje k fyzickým trestům a k týrání v rámci nějaké své bezradnosti ve výchově,“ říká psycholožka Zora Dušková pro Radiožurnál v rámci seriálu Volání o pomoc.
Aktivisté se podle své mluvčí spojili po tom, co v médiích viděli záběry pořízené skrytými kamerami v některých chovech, na nichž zaměstnanci zvířata bijí, kopou do nich, nebo je mlátí tyčemi.
„Zvíře na sobě nese známky toho, že s ním bylo manipulováno nevhodně. To se dá odhalit i po kontrole, která přijde po nějaké době,“ popsal ředitel Českého svazu chovatelů masného skotu Kamil Malát.
Podle veterinární správy je ze záběrů jednoznačné, že byl porušen zákon na ochranu zvířat proti týrání. Veterináři chystají v dotčených chovech kontrolu.
Společnost Albert chce získat doménu, na které spolek OBRAZ kritizuje podmínky chovu kuřat prodávaných supermarketem. Aktivisté s kampaní nehodlají přestat ani v případě, že by o stránku přišli.
„Oběti mlčí, protože mají strach z pomsty. Také nechtějí udělat ostudu vlastní rodině. Je tu i řada dalších důvodů, kvůli kterým se k případům nedostaneme,“ vysvětluje Lorman z organizace Život 90.
V zákoně má být nově černé na bílém, že jsou fyzické tresty dětí nepřijatelné. A i když předloha bití odsuzuje, tak rodičům, kteří by to porušili, nenavrhuje žádný postih.
„Vypadá to, že panu Šifferovi se to prostě úplně vymklo z rukou, že už nevěděl, co s těmi lidmi dělat a jak to společenství řídit,“ říká v rozhovoru přední religionista Zdeněk Vojtíšek.
Americká reakce na zveřejnění šokujících záběrů s mučenými vězni byla rétoriky silná, ale tresty, které za to padly, byly podle mnohých velice mírné, soudí bezpečnostní analytik Josef Kraus.
„Skoro každý třetí senior a seniorka čelí nějaké formě týrání,“ dodává socioložka se zaměřením na stárnutí Lucie Vidovićová z Masarykovy univerzity v Brně.
Daniela Kovářová nebyla sama, kdo si z tématu ochrany před genderově podmíněným násilím – o němž tolik diskutovaná Istanbulská úmluva je – udělal vlastní, nenávistnou dezinformační kampaň.
Státní zástupkyně přitom před soudem v závěrečné řeči navrhla pro obě ošetřovatelky podmíněné tresty. Zacházení s klientkami ve svém závěrečném návrhu označila žalobkyně za hrubé a nepřípustné.
„A je bolestné slyšet, že dětem je ublíženo dvakrát. Jednou v jejich původní rodině a podruhé těmi, kteří by jim vlastně měli pomoci,“ říká ředitelka Centra LOCIKA Petra Wünschová.