Je potřeba řešit výkon po uhelných elektrárnách, tam nové jádro roli nehraje, varuje konzultant Sequens
Kabinet Petra Fialy (ODS) oznámil, že s jihokorejskou KHNP uzavře smlouvu na dva bloky v Dukovanech s možností opce na další dva bloky v Temelíně. Celková energetická strategie Česka navíc počítá se zaměřením hlavně na jádro. „Prioritu tady má rozvoj jádra, pro to se upravují zákony. Ale pro obnovitelné zdroje to má všechno velké zpoždění,“ komentuje v Interview Plus Edvard Sequens, energetický konzultant neziskového hnutí Calla a člen Zelených.
„V této chvíli jsem přesvědčený, že rozhodně další bloky v Temelíně nepotřebujeme,“ tvrdí Sequens.
„Je potřeba řešit výkon po uhelných elektrárnách, které budou vypnuty ještě v tomto desetiletí. Tam žádné nové jádro roli nehraje,“ komentuje budoucnost české energetické soustavy. Nové jaderné reaktory se do ní ve zkušebním provozu zapojí nejdříve v roce 2036.
Do té doby bude muset Česko podle Sequense spoléhat na dovoz energie ze zahraničí.
„Byli jsme dlouho strašeni tím, že nebude odkud elektřinu dovážet. Ale v souvislosti s rychlejším vypínáním uhlí si udělala česká přenosová soustava nouzový scénář bilance soustavy a možností dovozu. A výsledek je, že pokud se nerozpadne evropský trh s elektřinou, tak můžeme dovést až 15 terawatthodin, což odpovídá výkonu Temelína,“ vysvětluje energetik.
Bude cena vyšší?
Výhrady má energetický konzultant také k ceně tendru na výstavbu nových reaktorů. Ta se objevila po vyhlášení vítězné firmy.
1,3 milionu Čechů má problém platit účty za energie. Nejvíce ohrožené jsou samoživitelky a seniorky
Číst článek
„Management ČEZ říká, že cena 200 miliard korun je jenom odhad. Je to ale jenom cena investice do reaktorů. Ještě tady chybí cena financování, která bude výrazná. A podle způsobu to může navýšit více nebo méně celou cenu,“ varuje.
Navíc mají v Dukovanech vzniknout reaktory nového typu, což by se mohlo podle Sequense také nepříznivě promítnout do ceny.
„Když si dělala americká vláda analýzu toho, o kolik nové reaktory mohou zdražit výslednou investici, vyšlo jim nějakých 30 až 35 procent. Na prvním reaktoru se totiž vyzkouší všechny technologické a technické cesty,“ říká.
„Jak to bude řešeno právě u Korejců, je trochu s otazníkem. Protože nevíme, nakolik přenesou toto riziko do ceny,“ uznává Sequens.
Brzdění zelené energie
Ve státní energetické koncepci do roku 2050 se má jádro postarat o méně než polovinu dodané energie. Zbytek má podle energetika připadnout na obnovitelné zdroje.
Česko ale podle něj nevyužívá potenciál, který v této oblasti má. „Sektor po rychlém a nepodařeném boomu se solárními elektrárnami zamrzl,“ upozorňuje.
Oblast byla navíc podle Sequense cíleně brzděná, nevznikala tu nová legislativa ve prospěch obnovitelných zdrojů.
Energetická náročnost umělé inteligence zatěžuje klima. Potřebujeme ekologickou rovnováhu AI
Číst článek
„Teď se to řeší postupně za pochodu, ale naráží to na problém prioritizace. Prioritu tady má rozvoj jádra, pro to se upravují zákony. Ale pro obnovitelné zdroje to má všechno velké zpoždění,“ poukazuje na problém v této oblasti.
Důvod pro pomalý rozvoj obnovitelných energií ale nevidí Sequens jen u vlády.
„Jsou to takové spojené nádoby. Vláda tomu nedává prioritu, protože není úplně poptávka voličů. Poptávka voličů v Česku zamrzla v podobě energetiky z minulého století a je tady silný vliv energetických firem, hlavně ČEZ,“ vysvětluje.
„Ale zase průzkumy veřejného mínění ukazují, že lidé začínají preferovat i obnovitelné zdroje energie zvláště v souvislosti s energetickou krizí po agresi na Ukrajinu. To se ukázalo na rozvoji domácích fotovoltaických elektráren, jak moc jsou lidé ochotní investovat do své vlastní energetické bezpečnosti,“ uzavírá energetický konzultant.
Jak zasáhnou klimatické změny způsob, jakým se budou chladit nové reaktory? Poslechněte si celé Interview Plus v audiozáznamu výše.
