Těžko souhlasit s vládní kampaní, která je vidět na mnoha plakátovacích plochách. Na ní je otázka: „Začlenit 460 000 uprchlíků z Ukrajiny?“ a odpověď: „Zvládli jsme to společně.“
Solidární příspěvek zavedl loni takzvaný lex Ukrajina. Dávku je možné žádat na ubytování s prostorem na odpočinek, pro přípravu jídla a osobní hygienu, se záchodem a přístupem k pitné vodě.
Do českých škol se stále nepodařilo umístit všechny školou povinné děti ukrajinských uprchlíků. V Praze jich je mimo vzdělávací systém minimálně 650, upozorňuje nezisková organizace META.
„V detenčním zařízení jsem byl týden. Místnost bez oken 3x10 metrů, bylo nás tam 40. Na spaní na podlaze jsme se museli střídat, zbytek stál. Záchod byl v rohu, dělat jste to museli přede všemi.“
„Byli jsme svědky toho, jak mámu pětiletého kluka strhla prudká řeka, pak ji do hlavy udeřil kámen a na místě zemřela,“ popisuje cestu další z uprchlíků, kteří se z Venezuely rozhodli vydat do USA.
Někteří z nich překonali, z velké části pěšky, 4000 kilometrů. Ženy těhotné nebo s šestitýdenním miminkem. Nyní čekají v uprchlickém táboře na azyl. Co prožívají, zjistíme v dalším díle seriálu.
Dříve si celníci podle dobrovolnice otevřeně říkali o úplatky. Mexiko má ale pracovat s tím, aby byl přístup poctivější. Z rozhovorů s lidmi na hranicích plyne, že lze jen těžko říct, kam peníze jdou.
Na začátku krize se vyplácela humanitární dávka zhruba 2,5krát vyššímu počtu ukrajinských uprchlíků. „Pomoc klesá, uprchlíci si hledají práci, chtějí se sami o sebe postarat,“ říká Jurečka.
Peníze hnutí vybíralo na cesty na ukrajinské hranice, odkud přiváželo uprchlíky. Podle středočeského krajského úřadu ale hnutí nedoložilo, že veškeré dary použilo opravdu pouze k tomuto účelu.
Obavy u českých občanů podle Černého pramení z frustrace. „Desetina populace má mnohočetné exekuce a stát je nechce pustit do nějakého rozumného oddlužení,“ soudí.
Iryna do Polska přijela evakuačním vlakem 8. března. Bez manžela, těhotná a s pětiletou dcerou. „Chtěli jsme jet na Ukrajinu. Ale asi před dvěma týdny přiletěla nedaleko raketa,“ říká.
Už od dubna předloha převede asistenční centra pomoci Ukrajině z krajů na ministerstvo vnitro. Uzákoní navíc také například evidenci všech pracovních dohod ukrajinských běženců.
„Návrat na Ukrajinu bude těžký, není kam se vrátit. A zároveň uprchlíky na Česku přitahuje to, že je tady klidné prostředí, kvalitní systém, vidí tady perspektivu svých dětí,“ vysvětluje Drbohlav.
Ustanovení normy zvané lex Ukrajina by měla platit od dubna, měla by upravit solidární příspěvky na ubytování ukrajinských běženců v domácnostech a humanitární dávky.
Podle ukrajinského oficiálního portálu Děti války bylo od začátku ruské invaze zabito 459 dětí a 916 jich utrpělo zranění. Deportováno bylo více než 14 tisíc dětí, 126 z nich se vrátilo na Ukrajinu.
Součástí novely je možnost jednoduššího získání kvalifikace v oboru psychologie, protože s příchodem lidí zasažených válečným konfliktem vzrostla poptávka po těchto službách.
Tým Ověřovny od jara vyvrátil nebo uvedl na pravou míru 53 informací šířících se řetězovými e-maily, sdílených na sociálních sítích nebo vyřčených politiky.
Zvýšení životního minima, podpora klokánků, ukrajinských uprchlíků a prodloužení solidárního příspěvku. Vláda ve středu schválila řadu sociálních nařízení.
Ačkoli je ukrajinské strádání s tím naším nesrovnatelné, máme za energetické krize a stoupající drahoty pocit, že by větší díl pozornosti než dosud měli politici věnovat domácím problémům.
Hodnota pomoci Ukrajině se zvyšovala rychleji na jaře a v létě, ale růst se nezastavil ani v říjnu, když už lidé naplno zažívali zdražování. Třetina domácností přitom neušetří měsíčně ani korunu.
Na východě Keni okolo města Dadaab od 90. let fungují tři uprchlické tábory. V říjnu je navštívili fotograf Jiří Pasz a vedoucí zahraniční sekce Diakonie Českobratrské církve evangelické Erik Siegl.
Příjmy z daně z mimořádných zisků mají sloužit k pokrytí mimořádných nákladů, které stát bude mít v souvislosti se stanovením maximálních cen energií. Platit má po dobu tří let.
Ze separatistické republiky na břehu Černého moře utekli po prohrané gruzínsko-abchazské válce v roce 1993. Statisíce lidí našly útočiště třeba v hotelech a uvízli tam často na dlouhá desetiletí.
Válka na Ukrajině trvá už tři čtvrtě roku. Humanitární víza od té doby dostalo v Česku přes 400 tisíc Ukrajinců. Jak je možné pomoci zranitelným skupinám a co je nejvíce potřeba?
Pracovníci z Ukrajiny nacházejí uplatnění nejvíce ve Středočeském a Plzeňském kraji, kde podle resortu pracuje 16 684, respektive 14 347 Ukrajinců s dočasnou ochranou.
