Rok války aneb Ukrajinci v Česku. Pomoc státu klesá, uprchlíci se o sebe chtějí postarat sami
Česká republika přijala v přepočtu na obyvatele víc ukrajinských uprchlíků než sousední Polsko nebo Německo. Za rok jich dostalo status předběžné ochrany skoro půl milionu, přesná čísla se ale zjistit nedají. Stále víc jich už pracuje a dokázalo se postavit na vlastní nohy. To neznamená, že se všechny jejich situace daří řešit. Ty největší problémy jsou s ubytováním v Karlovarském kraji.
Jejich podpora už státní rozpočet stála miliardy, a to i přesto, že humanitární nevládní organizace vydatně pomáhají.
Velkou publicitu dostala krizová situace uprchlíků, kteří ještě před rokem ve velkém přijížděli na pražské hlavní nádraží, směřovali ale také přímo do regionů.
„Naše první aktivita byla sbírka pomoci,“ vysvětluje Jana Kincová Křížková, zástupkyně ředitele oblastní Charity ve Žďáře nad Sázavou.
„Navázali jsme kontakt s jedním ukrajinským podnikatelem v Česku a shromáždili to, o co nás ukrajinská strana požádala. Následně jsme pomoc nejrůznějšími způsoby směřovali k potřebným v zemi postižené válkou,“ dodává.
Charita pak hlavně hledala ubytování pro uprchlíky v Česku. V prvních hektických dnech a týdnech pomohla například rodina Kinských. Nabídla jim Sokolovnu v soukromém areálu Zámku Žďár nad Sázavou. Následně se uprchlíci dostávali do ubytoven nebo soukromého bydlení.
Vděční za konkurenci
Česko má ze zemí Unie největší podíl uprchlíků z Ukrajiny s dočasnou ochranou, ukazují data Eurostatu
Číst článek
Od poskytování základních balíčků potravin, oblečení a hygienických potřeb přešla žďárská Charita k pomoci uprchlíkům s žádostmi o dočasnou ochranu, hledáním zaměstnání a organizací kurzů češtiny. V okrese je jedinou nevládní organizací, která tady pomáhá.
„Za konkurenci bychom v některých chvílích byli vděční, protože těch lidí bylo opravdu hodně a v této části Vysočiny jsme jediní. Velkou pomoc poskytly farnosti, které otevřely fary pro ubytování – to byla opravdu velká pomoc,“ vzpomíná.
S přicházející zimou by ale bylo vytápění historických budov příliš nákladné, takže se muselo hledat náhradní řešení.
Charita provozuje i šatní a poradenské centrum, kam si uprchlíci mohou chodit pro obnošené oblečení, malé spotřebiče a jiné vybavení domácností nebo hračky. Únava není po roce pomáhání uprchlíkům podle Jany Kincové Křížkové znát, spíš naopak.
„Stále v nás převládá vědomí, že děláme, co je potřeba, co je správné a pro co tady vlastně jsme. Pomáháme lidem v nouzi, ať už mluví jakoukoli řečí.“
Postavit se na vlastní nohy
To, co o pomoci ukrajinským uprchlíkům uslyšíte na Vysočině, zřejmě odráží situaci na celorepublikové úrovni. Počet těch, kteří potřebují dostávat humanitární finanční dávku, klesá, konstatuje ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL): „Teď už je tato pomoc vyplácená zhruba 96 tisícům lidí.“
Zdravotní péče o uprchlíky vyšla Polsko na více než dvě miliardy korun. Nejčastěji šlo o zubařské zákroky
Číst článek
Na začátku krize loni na jaře se přitom vyplácela humanitární dávka zhruba 2,5krát vyššímu počtu ukrajinských uprchlíků. „Vidíme, že tato pomoc klesá, uprchlíci si hledají práci, chtějí se sami o sebe postarat. Snaží se rodiny uživit vlastní aktivitou,“ dodává Jurečka.
To ale samozřejmě neznamená, že by nebyly problémy hlavně s ubytováním. Není to přitom tak, že by byla nejhorší situace v Praze, kde jsou nejvyšší nájmy. „Nejvíc zatíženými lokalitami, kde je stále nejvíc lidí v nouzovém ubytování, jsou některé části Karlovarského kraje,“ dodává.
Jak jsou na tom ukrajinští uprchlíci v sousedním Polsku, kam jich dorazilo třikrát víc než k nám? Poslechněte si celé Zaostřeno Víta Pohanky v audiu v horní části článku.
