Návrh si lidé mohou prostudovat na webu města. K nalezení je také v nových výstavních prostorách CIMRA. Veřejné projednání návrhu se bude konat 27. listopadu.
Plán vystavět mezi paneláky mrakodrap pobouřil obyvatele sídliště. Vedení obvodu chce prodejem pozemků na novou výstavbu sídlišti zajistit budoucí rozvoj.
Na místě dnes sídlí potravinářská firma Viscofan, s níž město uzavřelo strategickou dohodu. Areál opustí a přesune se na letiště v Plané, kde plánuje postavit podnik za 1,25 miliardy korun.
„Třetina českých měst už dnes má své architekty a je tam přítomná vize. Lidé jsou dnes relativně nároční a vidí, jak to vypadá za hranicemi,“ říká urbanista Osamu Okamura.
„Velký problém je, že v centru bydlí až směšně málo lidí,“ tvrdí pro Český rozhlas Plus popularizátor architektury Adam Gebrian. Co říkají spory mezi řidiči, cyklisty a chodci o stavu českých měst?
Hotové už je například prostranství nalevo od vchodu do kostela Nejsvětějšího Srdce Páně, přímo před základní školou. To je úplně bezbariérové a také jsou zde nově vysouvací sloupky proti autům.
Oprava paneláků by podle samosprávy stála dvacet milionů korun. Na jejich místě bude parkoviště. Suť dělníci využijí podle nezávislého starosty Lukáše Koreše do základů.
Inženýři, urbanisté a specialisté na životní prostředí navrhují řadu opatření, která by vělkoměsto učinila bezpečnějším a odolnějším v případě dalších přírodních katastrof.
„Povrchovou teplotu měst lze snížit o desítky stupňů tím, že se změní povrchy. Všechno to způsobuje, že město není houba, která nasává teplo,“ říká environmentální ekonom Jan Macháč.
„Na snímcích je možné vidět, které části města se přehřívají. Na časové ose je možné pozorovat i změny, ať už v městské zeleni, nebo městské zástavbě,“ vysvětluje expert pro Český rozhlas.
49:36
Praha||Markéta Ševčíková, fos|Společnost|Leonardo Plus
Na Zemi žije ve městech kolem 50 procent obyvatel. V roce 2050, až populace přesáhne deseti miliard, bude pravděpodobně město domovem pro tři čtvrtiny lidí. Jak budou města v budoucnu vypadat?
48:50
Praha||Markéta Ševčíková, fos|Příroda|Leonardo Plus
„Zvykli jsme si věci dovážet. Svět se globalizuje a paradoxně je tak trošku postavený na hlavu, protože zatímco si naši předci vážili půdy nad zlato, my jí pohrdáme,“ upozorňuje Pešková.
Pětadevadesátiletý architekt Václav Krejčí zasvětil Mostu celý život. Bylo mu lehce přes třicet, když na konci 50. let minulého století vyhrál soutěž na podobu centra nového města.
48:57
Praha||Markéta Ševčíková, fos|Společnost|Leonardo Plus
Dejvický „Kulaťák“ čeká proměna. Novou podobu Vítězného náměstí vybrala architektonická soutěž. „V rámci toho konceptu budou vznikat nové zelené plochy,“ vysvětluje architektka Pešková z ČVUT.
V pravidelné soutěži serveru iROZHLAS.cz tento týden hrajeme o pokračování knihy To je metro, čéče. Čtenářům v ní malý Kája se svým dědou vysvětlí, jak funguje náš moderní svět.
Živý veřejný prostor je bezpečný, důkazem toho jsou některá velká evropská města, tvrdí architekti a milovníci skateboardingu Martin Hrouda a Jiří Kotal.
Zrušit parkovací místa bez náhrady, jako to teď smí udělat Curych, je v Česku těžko představitelné. Tvrdí to oslovení urbanisté. Města v západní Evropě jsou totiž na tuto změnu lépe připravená.
„Ideální by bylo zanechat to na původním místě. Je to stopa paměti, kteří spoluutváří identitu lokality. Na dočasné uskladnění nikdo nemá prostor ani čas,“ říká historička architektury Vicherková.
Daria Balejová se v Řevnicích podílela třeba na úpravě přednádraží. Dřív to podle ní bylo „zbytkovou plochou po autech“. Dnes ji těší, že tudy lidé chodí třeba venčit psa.
Plány na výstavbu metra D existují od 80. let, první část se začala stavět letos. Linka by měla časem končit na sídlišti Písnice. Na obavy a očekávání místních teď upozorňuje festival Čekání proměny.
Řešení klimatické krize nelze hledat jinde než ve městech, říká architekt Okamura. Podle architektky a básnířky Anna Beaty Háblové bychom se od krajiny měli držet dál - tak ji můžeme ochránit.
Město je fascinující lidský vynález, který se stal domovem pro většinu obyvatel naší planety. Jak ale pochopit něco tak složitého a přitom křehkého, jako je město?
Jaroměř je jedním z měst, které se rozhodlo přehodnotit, jakým způsobem se stará o městskou zeleň. Společně s odborníky vytipovali místa, na kterých by mohly vzniknout květnaté louky.
V rozhovoru pro iROZHLAS.cz mluví architekt i tom, proč je vládní čtvrť v Letňanech nesmysl, jak hodnotí plán výstavby na Rohanském ostrově a zda hrozí, že se z Prahy stane turistický skanzen.
Kancelář architektů v Brně se domluvila na vytvoření manuálu, který by měl především sloužit zastupitelům města. Mělo by jím o usnadnění procesu od návrhu po realizaci veřejných prostranství.
Starosta kalifornského West Sacramenta Christopher Cabaldon je označován za jednoho z nejúspěšnějších starostů západu USA. Jaký je jeho recept na život ve městech v éře polarizace společnosti?