Podstatou problému je, že platy ústavních činitelů se odvozují od průměrné mzdy, ale z různých politických důvodů politici opakovaně do toho systému zasahují, říká Libor Vávra.
„Otázku platů řešil Ústavní soud už patnáctkrát. Přece jen si ale myslím, že dneškem nastal trochu krok k lepšímu vyjasnění pravidel,“ řekl pro Radiožurnál právník Tomáš Němeček.
V lednové výplatě měli dostat víc peněz. Vláda ale rozhodla, že platy ústavním činitelům letos neporostou tak rychle, jak by měly. Kromě vrcholných politiků se to týká také soudců a státních zástupců.
„Samozřejmě máme velký problém ve výdajích veřejné sféry, musíme je určitě zkrotit, ale tak, abychom zachovali funkčnost systému,“ říká předseda Nejvyššího správního soudu Karel Šimka.
„Rozhodně není mým cílem dělat jakkoli samostatnou zahraniční politiku, protože především zahraniční politiku vnímám jako oblast, ve které bychom měli hovořit jedním jazykem,“ zdůraznil Pavel.
„Proč by člověk nemohl kandidovat, když má firmu?“ ptá se ve speciálních Dvaceti minutách Radiožurnálu podnikatel Karel Diviš. V rozhovoru také řeší zamítnutí kandidatury nebo své prezidentské vize.
V zájmu hnutí STAN by podle Zemana bylo, aby se objasnilo financování strany, ať už formou vyšetřovací komise ve sněmovně, policejní formou nebo kombinací obojího.
Kabinet chce předlohu projednat ve stavu legislativní nouze. Ministr práce Jurečka řekl, že novela by měla vyhovět i starším rozhodnutím Ústavního soudu, protože u soudců neohrozí jejich nezávislost.
„Před několika lety mě jeden vysoký důstojník Bezpečnostní informační služby informoval o tom, že pan Koudelka nařídil odposlouchávání mého nejbližšího okolí, a tedy i mě,“ uvedl prezident.
Základní měsíční plat poslance a senátora má podle novely v příštím roce zůstat na letošní úrovni 90 800 korun. Základní plat prezidenta bude i nadále činit 302 700 korun hrubého a premiéra 243 800.
Důvěru v předsedu Ústavního soudu má podle průzkumu 52 procent lidí. Za ním se umístil prezident Miloš Zeman a premiér Andrej Babiš. Oběma věří shodně polovina Čechů.
Do předchozího výběrového řízení se přihlásil pouze jeden uchazeč, který nesplnil stanovené požadavky. Ministerstvo hledá stroj pro 14 až 19 cestujících, může být nový i použitý.
V průzkumu odpovídalo celkem 1007 lidí různého vzdělání ze všech regionů republiky. Podílela se na něm studentská iniciativa Svobodný listopad společně s agenturou Median.
Poslanec Zdeněk Ondráček (KSČM), který předložil návrh zákona o trestním stíhání urážek hlavy státu, tvrdí, že se vracíme k dobrým zákonům z období před rokem 1989. Začalo to ochranou úředníků a mělo by to pokračovat ochranou hlavy státu a případně ústavních činitelů.
Nasazení českých vojáků v zahraničních misích nebo situace v Evropské unii. To jsou témata, která dnes budou řešit na Hradě premiér, zástupci vlády a šéfové obou komor parlamentu. S prezidentem Milošem Zemanem také proberou řešení migrační krize dohodnuté mezi EU a Tureckem.
Prezident Miloš Zeman bude řešit zahraniční politiku Česka s dalšími ústavními činiteli. Na Hrad pozval premiéra Bohuslava Sobotku z ČSSD, předsedy obou komor Parlamentu a ministry vnitra, obrany a zahraničí. Koordinační setkání ústavních činitelů mají být třikrát ročně.
Hospodářský výbor doporučil senátorům schválit návrh, který zvyšuje platy ústavních činitelů o necelá tři procenta. Celý Senát o zákonu rozhodne ve čtvrtek. Ve hře je i varianta, že se Senát návrhem odmítne zabývat, a tím ho automaticky pošle prezidentovi k podpisu.
Debata o platech politiků a ústavních činitelů se přesouvá do Senátu. Nad sněmovním kompromisem se odpoledne sejdou členové hospodářského výboru. A někteří z nich se netají, že mají k návrhu výhrady. Finální verzi přitom chce horní komora schválit už ve čtvrtek.
O platech politiků se bude vyjednávat až do závěrečného hlasování, které je na programu dnes. Vládní koalice ani po týdnech jednání nenašla shodu na způsobu jejich zvýšení. Na jedné straně stojí společně hnutí ANO 2011 a KDU-ČSL, na druhé sociální demokraté.
O platech ústavních činitelů bude sněmovna definitivně hlasovat v pátek. Po několikahodinové debatě prošel zákon druhým čtením. Původní vládní návrh počítal s růstem platů poslanců, senátorů, ministrů a prezidenta o procento, teď už ale koalice jednotná není. Koaliční strany i opozice přišly hned s několika variantami.
Zvýšit platy poslanců a senátorů o 14 a půl procenta v příštím roce není podle Milana Štecha z ČSSD dobrý návrh. Předseda Senátu to řekl ve 20 minutách Radiožurnálu. Stejný názor zastává celé předsednictvo ČSSD. Premiér a předseda nejsilnější vládní strany Bohuslav Sobotka o tom chce mluvit se sociálnědemokratickými poslanci i v koalici.
Platy ústavních činitelů se od ledna zvýší zřejmě jen mírně. Poslanci zkrátili lhůty k projednávání a zákon poslali na stůl výborům. Podle vládní novely by měly několik let zmrazené platy prezidenta, ministrů a zákonodárců vzrůst od příštího roku o jedno procento.
Poslanci se dnes budou zabývat platy ústavních činitelů. Je to jediný bod jejich dnešní mimořádné schůze. Vládní návrh chce platy od ledna zvýšit o jedno procento. Pokud by se však nepodařilo prosadit úpravu do konce letošního roku, vzrostly by platy ústavních činitelů, které byly několik let zmrazené, skokově o 26 procent.
Poslanecká sněmovna přerušila čtení zákona o platech ústavních činitelů. Nevládní strany si vzaly přestávku až do konce jednacího dne. Koalice tak nestihla včas požádat o zkrácení lhůty pro projednání normy. Hrozí tedy, že sněmovna návrh nestihne přijmout tak, aby začal platit od prvního ledna. Několik let zmrazené platy prezidenta, ministrů a zákonodárců by v takovém případě od nového roku skokově vzrostly o víc než čtvrtinu.
Poslanci a senátoři budou mít od příštího roku nejspíš o jedno procento vyšší platy. Řekl to premiér a předseda ČSSD Bohuslav Sobotka. Letos totiž skončí zmrazení platů ústavních činitelů, a pokud by vláda nepřijala nový zákon, skokově by v příštím roce zákonodárcům stouply platy až o 26 procent.