„Informoval jsem o tom pana premiéra, posléze mi pan premiér za přítomnosti pana kancléře sdělil, že odposlechy zastavil, ale nebyla to pravda, protože z útrob Bezpečnostní informační služby jsem se opět dozvěděl, že odposlechy pokračují,“ prohlásil prezident Miloš Zeman.

Prezident dále uvedl, že když se šéf Bezpečnostní informační služby Michal Koudelka neomluvil a odposlechy pokračovaly, požádal premiéra Andreje Babiše (za ANO), aby Koudelku odvolal.

Slova hlavy státu o zastavení odposlechů následně na svém twitterovém účtu premiér Babiš popřel. „Ani vláda, ani já jako premiér nemáme žádnou kompetenci pro povolování a zastavování odposlechů. Samozřejmě, že nemám ani žádné informace o tom, koho BIS nebo Policie odposlouchává, a odposlechy povoluje soud.“

Zeman na Babišova slova ještě reagoval v nedělním rozhovoru pro Blesk. Řekl, že premiér možná takovou pravomoc nemá, ale za přítomnosti kancléře Vratislava Mlynáře hlavě státu sdělil, že odposlechy zastavil. „Neptám se na pravomoci, pouze jsem citoval jeho vyjádření,“ dodal prezident. 

„Nejedlý je okrajová osoba“

Miloš Zeman také řekl, že s ministrem vnitra Janem Hamáčkem (ČSSD) mluvil o vydíratelnosti některých ústavních činitelů. 

„Pokud pan Koudelka bude tyto metody používat i u lidí, kteří mají vliv i významné ekonomické vazby, tak se může z těchto odposlechů v některých případech vyloupnout, že jsou vydíratelní a že s nimi pan Koudelka může manipulovat,“ vysvětlil. 

Ministr vnitra v reakci na rozhovor vyjádřil své znepokojení. Podle něj přineslo interview mnoho otázek, na které musí premiér Babiš a sněmovní orgány pro kontrolu BIS odpovědět.

O odposlouchávání prezidenta podle jeho slov informovali dva vysocí důstojníci BIS. Na parlamentní komisi se ale Zeman neobrátil, neboť jí nevěří. 

Jednou z odposlouchávaných osob má být prezidentův poradce Martin Nejedlý, který má řadu ekonomických vazeb na Rusko. Podle hlavy státu je ale Nejedlý pouze okrajová osoba a Bezpečnostní informační služba chce odposlouchávat a odposlouchává řadu dalších osob. Zeman odmítl ale uvést jejich jména.

Prezident také doplnil, že věc do voleb nechtěl zveřejňovat za podmínky, že by po 15. srpnu Koudelka nepokračoval v čele BIS. Kabinet ho ale vedením kontrarozvědky pověřil dál, nového šéfa má jmenovat až nová vláda po říjnových volbách.

Reakce na kritiku

Bezpečnostní informační služba v neděli tvrzení prezidenta republiky nechtěla komentovat. Uvedla pouze, že se „ve všech případech bez výjimky BIS řídí platnými zákony, které platí pro všechny občany stejně“. 

Šéf pražského vrchního soudu Luboš Dörfl v neděli uvedl, že dnešní vyjádření prezidenta vnímá spíše jako politické stanovisko než jako konkrétní výtku Vrchnímu soudu v Praze.

„Předsedové příslušných senátů v těchto věcech rozhodují pouze v mezích kompetence svěřené jim příslušným zákonem a v pořadí stanoveném rozvrhem práce. Vylučuji, že by předsedové senátů rozhodovali pod politickým tlakem,“ zdůraznil Dörfl.

„Jejich práce i vedení rejstříků v těchto věcech podléhá dle zákona mlčenlivosti, tudíž jednotlivé kauzy či politická vyjádření nemůže jakkoli komentovat předseda soudu ani předsedové senátů,“ dodal na otázku, zda jeho soud v uplynulých letech povoloval BIS odposlechy lidí z prezidentova okolí.

Miloš Zeman již v úterním rozhovoru uvedl, že by se civilní kontrarozvědka neměla zabývat některými odposlechy, protože to jí nepřísluší.

„Důležité je, aby BIS skutečně plnila svoji funkci, jakou má definovanou zákonem, takže například odhalovala vážnou ekonomickou kriminalitu, a na druhé straně aby nefízlovala ústavní činitele,“ řekl prezident.

Zeman míní, že příští vláda, kterou bude jmenovat po říjnových sněmovních volbách, by měla o Koudelkově osudu rozhodnout i na základě nových argumentů.

ern, ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít