Jaká je mladá generace v Česku? Skeptická k politické situaci, ale zároveň aktivní a odpovědná
Mají starost o životní prostředí, zajímá je, odkud pocházejí informace z médií a je pro ně důležitá účast ve volbách, ale nejsou spokojení se současnou politickou situací. Takové je svědectví o generaci mladých lidí, které nabízí průzkum studentů Univerzity Karlovy z iniciativy Svobodný listopad. Zapojilo se do něj přes tisíc respondentů ve věku od 18 do 30 let různého vzdělání a ze všech krajů, spolupracovala na něm i agentura Median.
Podle průzkumu jsou mladí nespokojeni se současnou politickou situací v Česku. Z dat vyplývá, že dvě třetiny lidí mezi 18 a 30 lety se k situaci staví kriticky, zatímco spokojený byl jen každý desátý dotázaný.
Kantar pro ČT: komunisté by se historicky poprvé nedostali do sněmovny, volby by vyhrálo ANO
Číst článek
„Na druhou stranu se nespokojenost nepřevrací v rezignaci, protože 81 procent považuje za důležité zúčastnit se voleb. Mladá generace tedy vnímá snahu jedince o zlepšení současného stavu jako smysluplnou a je připravena převzít osobní zodpovědnost,“ přibližuje data spoluautorka průzkumu Eliška Halaštová.
Jiný postoj k migrantům
Většina ústavních činitelů se u mladé generace netěší podpoře, pouze 15 procent respondentů uvedlo, že jim důvěřuje. Naopak pozitivně se staví k Evropské unii, 70 procent mladých si přeje, aby v ní Česko zůstalo.
Průzkum se tematicky zaměřil také na životní prostředí. 70 procent dotázaných si myslí, že pokud se současný přístup k životnímu prostředí nezmění, zažije lidstvo velkou ekologickou katastrofu. Ani v tomto případě však nerezignují.
„Nepoddávají se strachu, ale naopak věří, že pokud se sami budou snažit zlepšit své chování směrem k životnímu prostředí, takže tím mohou pomoct,“ vysvětluje další autorka ankety Kateřina Jeřábková.
V otázce ekonomických migrantů jsou mladí Češi rozdělení. 38 procent z nich si myslí, že přistěhovalci berou práci lidem narozeným v ČR, zatímco 39 procent toto tvrzení odmítá, zbytek neví.
„Když se dělal průzkum na celé populaci, tak s výrokem, že přistěhovalci berou práci lidem z ČR, souhlasilo 69 procent lidí, takže ten rozdíl mezi mladými a celou populací je více než třetinový. Když se podíváme na srovnání s mladými Evropany, tak Češi vycházejí stejně a ještě jsou o procento tolerantnější,“ pokračuje Jeřábková.
Autoři průzkumu se respondentů dotazovali také na jejich postoj k médiím a k hledání informací. Veřejnoprávním médiím podle dat důvěřují necelé dvě třetiny mladých, zároveň 80 procent ze všech dotázaných uvedlo, že je pro ně důležité, z jakého zdroje informace v médiích pocházejí.
„Respondenti s vyšším vzděláním více důvěřují veřejnoprávním médiím, více se zajímají o to, kdo média vlastní, a v menším poměru považují sociální sítě za hlavní zdroj svých informací. Překvapivě jen 44 procent lidí uvedlo, že sociální sítě jsou jejich hlavním zdrojem,“ doplňuje Kateřina Jeřábková.
Čtyři skupiny
Jedním z výstupů je také rozčlenění mladých do čtyř charakteristických skupin podle jejich odpovědí (viz obrázek dole). Nejpočetnější zastoupení (31 procent) mají podle sociologů „vyloučení skeptici“, kteří si přejí odchod z EU a jsou uzavřenější vůči cizincům.
Následují „systémoví hackeři“ (25 procent), kteří z unie odcházet nechtějí, ale nedůvěřují ani systému, ani ústavním činitelům. Podobné zastoupení (24 procent) mají „angažovaní světoobčané“ – občansky angažovaní lidé otevřenější vůči cizincům, kteří jsou však skeptičtí k politické situaci v ČR.
Poslední skupinou jsou „proevropští liberálové“, což jsou převážně vysokoškoláci, kteří důvěřují veřejnoprávním médiím.
V průzkumu probíhajícím mezi 15. a 30. srpnem odpovídalo celkem 1007 lidí různého vzdělání ze všech regionů republiky. Podílela se na něm studentská iniciativa Svobodný listopad společně s agenturou Median.
