21. srpen se mezi nejdůležitější data zapsal hned dvakrát. Zatímco v roce 1968 přivezly „bratrskou pomoc“ tanky Varšavské smlouvy, o rok později už stříleli do demonstrantů domácí síly.
Důvodem k rozhodnutí jsou víkendové informace o podezření na zapojení ruských agentů do výbuchů v muničním skladu ve Vrběticích na Zlínsku v roce 2014.
Text poučení byl masově šířen. Vyšel jako příloha deníku Rudé právo nebo jako samostatná brožura ve vysokém nákladu. Několik debat s nejvyššími členy rady odvysílal také Československý rozhlas.
Návrh předložili poslanci všech frakcí vyjma komunistů. Podle předlohy by příbuzní těch, kteří při demonstracích zemřeli po zásahu ozbrojených složek státu, měli dostat jednorázově 200 000 korun.
Stanislav Grospič, místopředseda KSČM, se omluvil za své výroky týkající událostí z roku 1968. Vedení KSČM se po vlně kritiky Grospičovými výroky zabývalo, ale odmítlo se od nich nakonec distancovat.
Grospič vystoupení označil za nešťastné, vstup vojsk Varšavské smlouvy podle něj byl špatný. „Mé nešťastné vyjádření tak nebylo myšleno,“ řekl v úterý na tiskové konferenci.
Datum 21. srpna se pravděpodobně stane významným dnem jako připomínka invaze vojsk Varšavské smlouvy. Vypovídá to o ochotě českých politiků vyrovnat se s totalitní minulostí?
Předpokládá to poslanecká novela, kterou ve čtvrtek schválila sněmovna zrychleně už v prvním čtení. Předlohu podepsalo devět desítek poslanců ze všech klubů kromě KSČM, nyní zamíří do Senátu.
Před padesáti lety, 22. srpna 1969, přijalo československé Federální shromáždění takzvaný obuškový zákon. Režimní propaganda tvrdila, že demonstrace 21. srpna 1969 byly novým pokusem o kontrarevoluci.
Byl pozdní leden roku 1967, když na stole ministra vnitra Josefa Kudrny přistála složka s červeně orazítkovaným dodatkem „přísné tajné“. Akce Blín připomíná spíše hollywoodský thriller.
Před smrtí nahrál Siwiec poselství. „Slyšte můj křik, křik šedého, obyčejného člověka, syna národa, který vlastní a cizí svobodu miloval nade všechno, víc než vlastní život, probuďte se! Není pozdě!“
Německá kancléřka Angela Merkelová se vyjádřila k okupaci Československa v roce 1968. Ve své řeči vyzdvihla i odvahu lidí v Československu, kteří svým odporem prý přispěli ke sjednocení Evropy.
„Prostě byl to tenkrát Sovětský svaz. Když to teď někdo připisuje Rusku, tak je třeba pravdivě říct, jak to tam bylo,“ řekl serveru iROZHLAS.cz Vojtěch Filip o svých výrocích pro britský Guardian.
Vasil Biľak se za své postoje nikdy neomluvil. Konec života prožil ve vile v rezidenční čtvrti pod bratislavským Slavínem, kde se o něj staral jeho zeť a předseda Komunistické strany Slovenska.
Osm let prožil Bruno Schreiber v České Lípě. Bezstarostné dětství vzalo za své podpisem mnichovské dohody – rodina se totiž hlásila k Čechům a otec byl židovského původu.
Zeman čelí především na sociálních sítích vlně kritiky za to, že se nevyjádřil k 49. výročí vpádu vojsk Varšavské smlouvu do Československa. Radiožurnál se na to zeptal jeho mluvčího Jiřího Ovčáčka.
Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek v sobotu odmítl srovnání Evropské unie s Varšavským paktem. Během schůzky se svým německým protějškem tak zareagoval na nedávný výrok prezidenta Zemana.
František Kriegel byl jediný z československých politiků, který v roce 1968 odmítl podepsat Moskevský protokol schvalující invazi vojsk Varšavské smlouvy. Jeho životním příběhem se inspirovala nová divadelní hra Zítra mě, lásko, pochovej, kterou nastudovali členové Divadla X10. Premiéru má dnes večer ve Strašnickém divadle.
Kutnohorský fotokronikář Jaromír Procházka dnes slaví s nadsázkou řečeno své druhé narozeniny. O život ho málem připravily srpnové události roku 1968, kdy Československo obsadila vojska Varšavské smlouvy. Procházka mapoval příjezd těžké techniky Rudé armády před kutnohorským Tylovým divadlem.
O tom, zda je Evropa 20 let po rozpadu Varšavské smlouvy bezpečná, debatují v pražském Černínském paláci účastníci mezinárodní konference Evropa sjednocená a svobodná? Jde hlavně o klíčové aktéry, kteří právě před 20 lety stáli u rozpuštění vojenského paktu komunistických států vedených tehdejším Sovětským svazem.
Přesně před 20 lety se v Praze rozpustila Varšavská smlouva. Na historickou událost v Černínském paláci dnes vzpomínají nejen politici, kteří stáli u konce východoevropského obranného paktu.
