Federální shromáždění před padesáti lety přijalo takzvaný obuškový zákon, podepsal ho Dubček
Protesty u příležitosti prvního výročí vstupu vojsk Varšavské smlouvy do Československa bezpečnostní složky bezohledně potlačily. 22. srpna 1969 Federální shromáždění přijalo takzvaný obuškový zákon, který SNB uděloval mimořádné pravomoci. Komentář z archivu Československého rozhlasu ukazuje, že tehdejší média události podávala jako důsledek provokace „kontrarevolučních a pravicových sil“.
Komentář Mileny Balašové zazněl ve vysílání Československého rozhlasu 23. srpna 1969, dva dny po brutálním potlačení masových demonstrací u příležitosti prvního výročí okupace a den poté, co Federální shromáždění přijalo takzvaný obuškový zákon, zaručující mimořádné pravomoci Sboru národní bezpečnosti. Podepsal ho Alexander Dubček, který sice v dubnu odstoupil z čela KSČ, stále ale byl předsedou parlamentu.
26:17
Při demonstracích v srpnu 1969 zabili milicionáři pět lidí. Rodinám se dodnes nikdo neomluvil
Číst článek
Autorka komentáře vykládala dění v Praze i v dalších městech jako důsledek provokací „temného podsvětí, kriminálních živlů, lůzy a spodiny“, a také „podezřelých individuí“ ze západní Evropy. Všechna tato označení v několikaminutovém komentáři zaznívají. O tom, že iniciátoři nepokojů měli patrně něco společného s fašisty, měl vypovídat „náhodný“ fakt: zadržen tu byl i Ital jménem Mussolini. Zlověstně pravdivý pak byl příslib, že „duchovní iniciátoři budou nyní vymeteni odevšad“.
Balašová, původně redaktorka zahraničního vysílání Československého rozhlasu, udělala po roce 1968 kariéru. Stala se nejprve šéfredaktorkou časopisu Svět socialismu a později náměstkyní ředitele Československé televize, obdržela Řád za zásluhy o výstavbu i Státní novinářskou cenu Jana Švermy.
Podobný výklad toho, co se dělo 21. srpna 1969, čtenářům nabídlo i zvláštní vydání Rudého práva pod názvem Neprošli... Brožura obsahovala podrobný popis průběhu demonstrací i řadu fotografií, jež zdánlivě potvrzovaly, že se jich účastnily kontrarevoluční bojůvky organizované západními agenty. Publikaci, která vyšla v masovém nákladu 400 000 výtisků, připravilo tiskové oddělení československého ministerstva vnitra.
V srpnu 1969 v Praze vznikl dočasný nedostatek benzínu, což mělo za následek fronty na benzínkách. Redaktor Vladimír Brunát řediteli n. p. Benzina popsal, že na jedné pumpě dokonce viděl zoufalého zákazníka se šesti kanystry a konví na mléko. (Rozhlasové noviny 15.8.1969) pic.twitter.com/Ifw3HGpxgT
— Auditorium (@auditoriumCRo) August 15, 2019
Obuškový zákon mimo jiné umožňoval zadržování zatčených až na 21 dní, konání zrychlených soudních řízení či vyhazování lidí, kteří se účastnili demonstrací, z práce či ze školy. Platil až do konce roku 1969.
Represe však nebyly jediným nástrojem normalizace. Sdělovací prostředky, z nichž rychle odcházeli neloajální novináři, občany přesvědčovaly, že během pražského jara v republice vládla anarchie a krveprolitím hrozící antikomunistická hysterie. Kromě toho přišly i hmotné výhody – v srpnu 1969 se například v obchodech krátkodobě objevilo nedostatkové zahraniční zboží, zlepšilo se i zásobování benzinem.
