Studie podle ní ukázala zatím jen to, že mikroplasty mění složení bakterií v těle statisticky významným způsobem. Jak a jak moc to působí na zdraví, teprve zbývá vyzkoumat.
Nová studie od vědců ze Stanfordovy univerzity je první, která odhaluje, jak magnetická stimulace léčí těžkou depresi. Až dosud ale lékaři a výzkumníci nechápali, jak přesně technika ovlivňuje mozek.
James Lovell před časem řekl Českému rozhlasu, česká duše k průzkumům vesmíru zkrátka asi tíhne. Na dalším z řady primárně amerických vesmírných programů se bude tedy Česko už přímo podílet.
Titanové klouby, kosti nebo zuby z 3D tiskárny, i takové implantáty už lékaři v praxi využívají. Na Fakultě stavební Českého vysokého učení v Praze se teď zaměřili na ideální povrch implantátu.
„Určování polohy atomů v krystalech všech druhů materiálů má zásadní význam pro náš každodenní život. Ovlivňuje nejen funkci léků, ale třeba také vývoj nových součástek pro počítače,“ uvádí Palatinus.
Zdigitalizovanou lidskou vůni vědci vidí v podobě grafu. U vystresovaného člověka je na grafu mnohem víc výkyvů. A vědci se snaží přijít na to, co jednotlivé aspekty pachu znamenají.
U zdravého člověka by měla být hodnota glykémie, tedy cukru v krvi, do 5,6. Dostane-li se přes hodnotu sedm, jde už o diabetes 2. typu. Odborníci z laboratoře ale stále častěji vídají i prediabetes.
Cílem mise je prozkoumat planetární soustavu Jupiteru a jeho tři ledové měsíce. Sonda je vybavena deseti přístroji včetně optických kamer, spektrometrů či čidel elektrického a magnetického pole.
„Máme spolupráci s Mezinárodním úřadem pro míry a váhy v Paříži. Každá země přispívá svými hodinami do výpočtu světového koordinovaného času,“ popisuje odborník.
Vědci z centra BIOCEV ve Vestci u Prahy pokročili ve vývoji léku proti vzácné a smrtící amébě Naegleria fowleri, která napadá mozky ryb a může nakazit i člověka.
Zakladatelé projektu Carebot usilovně pracují na vývoji umělé inteligence, která by v budoucnu mohla pomáhat po celém světě s vyhodnocováním rentgenových snímků.
V současné obě vědci hledají léčbu na více než šest tisíc vzácných onemocnění i v genetice. Jednou z mála vzácných nemocí, která dnes dá díky genové terapii léčit, je spinální svalová atrofie.
„Je velká různorodost mezi jednotlivými nádorovými onemocněními, ale současně také mezi pacienty, kteří trpí stejným onemocněním.To extrémně komplikuje léčbu,“ říká imunoložka Jitka Palich Fučíková.
Češi v boji proti rakovině. Jak velkou zprávou je zahájení další fáze testování vyvíjeného léku? Zvyšuje se tím naděje na to, že se jednou skutečně dostane k lidem?
Antarktida je velkou laboratoří pro zkoumání změny klimatu. Na tom se řadu let aktivně podílejí i čeští polárníci a Česko díky tomu patří mezi země, které o Antarktidě můžou rozhodovat.
Nynější poháry na víno jsou až sedmkrát větší než ty na počátku 18. století, zjistili vědci na Cambridgeské univerzitě. Před 300 lety se do průměrné sklenice vešlo pouze 66 mililitrů opojného moku.
Chemické pozůstatky cigaretového kouře mohou být nebezpečné podobně jako pasivní kouření. Vyplývá to z výzkumu provedeného na Kalifornské univerzitě v Riverside.
Na Ukrajině se narodilo první evropské dítě, které má tři genetické rodiče. Je to také první dítě na světě, které se narodilo metodou takzvaného pronukleárního transferu. Vůbec prvním dítětem se třemi genetickými rodiči je chlapec narozený loni v dubnu v Mexiku.
Vysoké školy nebo Akademie věd by brzy mohly získat nové zaměstnance. Výzkumníci by přišli z resortních vědeckých pracovišť, která spravují jednotlivá ministerstva. Pokud se podaří prosadit změny v zákonech, tyto instituce by už nemusely spadat výhradně pod státní úřady. Jasno má být do jara příštího roku.
Výzkum velryb může probíhat bez zabíjení, vzkazují Australané Japoncům. Právě Tokio totiž obhajuje každoroční zabíjení kytovců vědeckými účely. Řada zemí i ochránci zvířat ovšem namítají, že zabíjení kytovců pro vědecké účely je pouhou zástěrkou pro komerční lov. Austrálie ale přichází s novou metodou bádání, která životy vzácných velryb nijak neohrozí.