Desítky institucí podpořily veřejnoprávní média. Vyzvaly vládní strany k přijetí zvýšení poplatků
Více než 60 institucí v úterý vyzvalo předsedy vládních stran k zajištění nezávislosti a finanční stability médií veřejné služby. Zástupci České filharmonie, Paměti národa nebo Národních divadel v Praze i v Brně apelují na co nejrychlejší přijetí novely o veřejnoprávní televizi a rozhlasu. „Tuto iniciativu neziskové organizace Díky, že můžem velmi vítám a těší mě, že toto téma není společnosti lhostejné,“ reagoval ředitel rozhlasu René Zavoral.
Na podporu prohlášení spustily organizace na webu petici, oznámila v úterý za podporovatele sdělila Pavla Umlaufová.
Méně kanálů, zpravodajů i tvorby. Pokud se nezvýší poplatky, připravila Česká televize plán Armagedon
Číst článek
Organizátoři petice mimo jiné zdůrazňují, že Český rozhlas a Česká televize se podle průzkumů těší nejvyšší důvěře ze sledovaných médií v Česku. Také podle nich představují klíčový zdroj informací v krizových situacích, jako byly nedávné povodně nebo pandemie koronaviru. Rozhlasové a televizní poplatky, o jejichž navýšení se jedná, podle nich zajišťují udržení nezávislosti na momentální politické moci.
„Stabilní předvídatelné financování je jednou z důležitých podmínek existence svobodných médií a umělecké tvorby,“ podpořil výzvu generální ředitel pražského Národního divadla Jan Burian.
Pokud se novelizace zákona neuskuteční, hrozí podle signatářů, že budou veřejnoprávní média donucena ke změně financování navázáním na státní rozpočet nebo k restrukturalizaci pod politickým tlakem, což obojí ohrozí jejich nezávislost. Předloha je nyní ve Sněmovně před druhým čtením a není jisté, zda ji poslanci stihnou do konce roku schválit.
REAKCE ŘEDITELE ČESKÉHO ROZHLASU RENÉHO ZAVORALA
Český rozhlas se seznámil s otevřeným dopisem, který vyzývá k podpoře médií veřejné služby a k posílení jejich nezávislosti a finanční stability. Zájmem každého vyspělého demokratického státu by mělo být to, aby měl silná a svobodná veřejnoprávní média s předvídatelným a transparentním financováním.
Současná vládní koalice tento záměr zahrnula do svého programového prohlášení a pevně věřím, že ho nakonec také naplní.
Tuto iniciativu neziskové organizace Díky, že můžem velmi vítám a těší mě, že toto téma není společnosti lhostejné a že se rozhodla touto formou postavit za veřejnoprávní média. Český rozhlas se jako instituce k této výzvě z pochopitelných důvodů oficiálně nepřipojí, respektujeme totiž Zákon o ČRo a Kodex ČRo a nechceme vyvolat jakékoli podezření ze střetu zájmu.
Obsah otevřeného dopisu však považuji za cenný vzkaz veřejnosti, že jí osud médií veřejné služby není lhostejný. Český rozhlas občany této země informuje, vzdělává a baví již více než sto let a se stejnou výší rozhlasového poplatku hospodaří téměř dvacet let. Jeho reálná hodnota vlivem inflace klesla na polovinu, to je nějakých 22 korun. Pokud má rozhlas i nadále poskytovat stejně široké a v mnoha případech nezastupitelné služby veřejnosti, musí je také mít z čeho financovat.
„Znám dobře situaci v řadě zemí, kde nezávislá média nikdy nevznikla a strašně v nich chybí. Je pak jednoduché přes politický vliv nebo vlastnictví a finance ovlivňovat, co politici nebo ekonomické skupiny tlačí do veřejnosti,“ uvedl ředitel Člověka v tísni Šimon Pánek.
Kolik platí Češi za média veřejné služby? Poplatky má vyšší i Chorvatsko nebo Slovinsko, říká socioložka
Číst článek
„Ve světě dezinformací a online prostoru potřebujeme silná nezávislá veřejnoprávní média více než kdy jindy. Před 35 lety to byla jedna z věcí, kterou jsme chtěli: nezávislá média, která tvoří jeden ze základů fungující svobodné demokratické společnosti,“ dodal.
Ohrožení demokracie
Bára Stárek, ředitelka spolku Díky, že můžem, který za výzvou stojí, varovala, že oslabením médií veřejné služby je přímo ohrožena pluralitní společnost a demokratické základy státu.
Politickou reprezentaci vyzval k podpoře finanční nezávislost veřejnoprávních médií 10. listopadu Syndikát novinářů ČR. V prohlášení organizace upozornila, že finanční stabilita a nezávislost je pro další fungování České televize i Českého rozhlasu zásadní.
Navržené zvýšení poplatků naopak kritizuje opozice. Například hnutí ANO chce prosadit, aby veřejnoprávní média peníze na provoz dostávala ze státního rozpočtu. Proti zvýšení rozhlasového poplatku se pak vyslovila soukromá rádia, Český rozhlas ale jejich kampaň zaměřenou na zákonodárce označil za neetickou.