Výsledek primárek do jisté míry ukončuje polarizační debaty o možném rozštěpení strany. Europoslanecká skupina – působící a jednající poměrně autonomně – totiž občas za svůj přístup čelila kritice.
V souboji o první místo na kandidátní listině porazil další dva současné europoslance – Markétu Gregorovou a Mikuláše Peksu. Gregorová obdržela 152 hlasů, Peksa 81.
Kandidátku Starostů do voleb do Evropského parlamentu v příštím roce povedou někdejší poslanec a místopředseda hnutí Jan Farský a bývalá rektorka Mendelovy univerzity, ekonomka Danuše Nerudová.
Z regionálního uskupení je STAN třetí největší sněmovní stranou. „Když chcete být vidět, musíte bušit do stolu. To Starostům není vlastní,“ popisuje v rozhovoru pro iROZHLAS.cz místopředseda hnutí.
Starostové řeší dilema, kam se po eurovolbách přiklonit. „Liberální STAN“ totiž nyní sedí ve středo-pravicové Evropské lidové straně (EPP), nikoliv v liberální frakci Renew.
Ani ne dva roky od voleb stoupla podle průzkumů podpora krajně pravicové Alternativy pro Německo na dvojnásobek a na rozdíl od nepopulární „semaforové“ spolkové vlády jí preference stále rostou.
Podle druhého muže ANO jsou přirozené i obměny v europoslanecké sestavě. „Do voleb musíte stavět týmy, které mají šanci uspět a jsou připraveny respektovat změny,“ popsal iROZHLAS.cz Karel Havlíček.
Je nepochybně především Zahradilovou zásluhou, že občanští demokraté přestoupili z Evropské lidové strany do euroskeptické frakce konzervativců a reformistů.
Jelikož koalice Spolu tvoří páteř vládní koalice, jeví se úvahy o společné kandidátce v eurovolbách jako logické. Jenže tento záměr s sebou také nese řadu rizik.
Expremiér sám zvažoval kandidaturu, o lídrovi ale podle něj rozhodne hnutí. „Máme skvělé kandidáty, výborné europoslance, my budeme bojovat za české zájmy,“ dodal Babiš.
Teď se nacházíme v bodě zlomu. Pokud v půli května kabinet představí životaschopnou důchodovou reformu a nabídne vyvážený konsolidační balíček, může se nevůle obyvatelstva začít měnit v sympatie.
Piráti si vyslechli také pozdravy od koaličních lídrů, například od Markéty Pekarové Adamové z TOP 09 nebo premiéra Petra Fialy. Koaliční politici vybídli Piráty k pokračování vládního spojenectví.
„Předseda Okamura mi účast na demonstraci nezakázal. V SPD se Rajchlem necítíme ohrožení,“ říká poslanec SPD Jaroslav Foldyna. Protestu se účastnil jako jediný zástupce jiné politické strany než PRO.
Vládní hnutí STAN na spolupráci s TOP 09 nenaváže a do eurovoleb půjde samo. „Není plánovaná žádná koalice,“ řekl pro iROZHLAS.cz předseda Vít Rakušan.
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) má podle Nerudové rezervy. „Cestou je progresivní zdanění jako na Západě,“ radí ekonomka, prezidentská kandidátka a bývalá rektorka Mendelovy univerzity.
Starostové a nezávislí sestavují samostatnou kandidátku, stejně jako Piráti. Velké dilema má před sebou koalice Spolu. Zatímco lídři se nebrání společné kandidatuře, europoslanci jsou skeptičtí.
Praha / Brusel||Anna Urbanová, Viktor Daněk|Zprávy ze světa|Původní zpráva
Nejčastěji skloňovaná jména patří Mikuláši Bekovi a Jozefu Síkelovi. Starostové uvažují také nad bývalým poslancem Janem Farským. Do klání by se rád připojil 1. místopředseda Pirátů Marcel Kolaja.
„Vláda žila v režimu českého předsednictví. Teď bude jasněji vidět identifikace stran,“ předpokládá v rozhovoru pro iROZHLAS.cz na konci českého předsednictví v Radě EU ministr Mikuláš Bek (STAN).
Europoslanci se pokouší resuscitovat systém, kdy by volbami do Evropského parlamentu mohli voliči rozhodnout o tom, kdo se stane šéfem Evropské komise. Komentuje to novinář Ondřej Houska.
Redakce iROZHLAS.cz zanalyzovala vyúčtování financování kampaní, které měly strany odevzdat do pondělní půlnoci. Udělala to ale jen polovina z kandidujících subjektů.
Hnutí ANO skončilo sice na pásce s náskokem první, ale to především kvůli rozdrobenosti pravicové opozice. Dušičky dokáže lákat na Babišovu hyperaktivní osobnost, ale hůře už mu jde práce s tématy.
Do vyjednávání šéfů unijních států chce výrazně zasáhnout francouzský prezident Emmanuel Macron. Spolu s většinou ostatních lídrů nechce na automatickou nominaci z volebních lídrů přistoupit.
Eurovolby přes ztrátu desítek mandátů vyhrála Evropská lidová strana, do jejíchž řad kromě jiných patří také zřejmě nejvlivnější člen Evropské rady, německá kancléřka Angela Merkelová.
„Stejně by nám nic nepomohlo. Ty dědiny jdou úplně ke dnu. Není práce, obchod. Ten tady už kolik let není. Není to Jiříkov, jaký to byl,“ říká jedna z místních žen.
Ve Švédsku jasně zvítězila Švédská sociálnědemokratická dělnická strana premiéra Stefana Löfvena s 23,6 procenta hlasů, v Dánsku Liberální strana Venstre premiéra Larse Rasmussena (23,5 procenta).
Před pěti lety je ve volbách do europarlamentu volilo téměř 80 tisíc lidí, v roce 2017 ve volbách do Parlamentu měli jen o pár stovek voličů méně. O víkendu Svobodní s 15,5 tisíce hlasů zažili debakl.
