Podpora ODS na konci roku o 2,5 procentního bodu klesla, předchozí měsíc činila 15,5 procenta. Obliba Pirátů se podle autorů průzkumu nadále drží těsně nad hranicí deseti procent.
Hnutí STAN by obdrželo 6,5 procenta hlasů. TOP 09 a sociální demokraté (SOCDEM) se pohybují na hranici vstupu do Poslanecké sněmovny, získali by 5,5 procenta, respektive pět procent hlasů.
Pětiprocentní hranici potřebnou pro vstup do sněmovny by překonalo celkem osm stran a hnutí. Vládní koalice Spolu s Piráty a STAN by prostým součtem získala 41 procent, poukázal Median.
Fiala řídí vládu, jejímž úkolem je poradit si s koncentrací hospodřských a sociálních problémů. V této situaci působí iracionálně snahy části ODS přemluvit premiéra k prezidentské kandidatuře.
Politici neuspěli ani u Nejvyššího správního soudu, ani u ústavních soudců, kteří se však podstatou návrhu věcně nezabývali. Stížnost odmítli z procesních důvodů kvůli formě podání.
Piráti a STAN se domáhají vyslovení neplatnosti zvolení trojice poslanců a posouzení výkladu nové části volebního zákona. Lhůta pro podání stížností vypršela v pátek v 16.00.
Terčem kritiky je z médií hlavně Česká televize, za údajný nerovný přístup k prezentaci politických stran a hnutí. Někteří voliči to považují za cenzuru.
„Česká republika čelí politickým otřesům a hrozícímu mocenskému vakuu,“ uvádí například britský deník The Gurdian. K podobnému závěru dochází ale řada dalších zahraničních serverů a deníků.
Ve 14:00 tamního času (19:00 SELČ) se otevřely volební místnosti na zastupitelských úřadech v Brazílii a v Argentině. O hodinu později se začalo volit na Kubě a na východním pobřeží Kanady a USA.
Nejasnosti o zdravotním stavu prezidenta Miloše Zemana sílí. Hrad trvá na svých předchozích vyjádřeních, že prezident netrpí vážnějšími potížemi a připravuje se na povolební vyjednávání.
Servis iROZHLAS.cz nabízí k umístění na web zdarma aplikaci, která vám poskytne rychlé, přehledné a přesné informace týkající se nadcházejících voleb do Poslanecké sněmovny.
Čtvrtinu voličů v letošních sněmovních volbách budou tvořit senioři. Vinohradská 12 za nimi vyrazila do Ledče nad Sázavou. Co si o politické situaci myslí a jaká témata považují za klíčová?
V rozpětí pouhých tří týdnů proběhly či ještě proběhnou parlamentní volby ve třech zemích, které vnímavého Čecha jistě zajímají: v Rusku, Německu a teď nás čekají naše volby vlastní.
O voličský průkaz lze požádat osobně i písemně. V prvním případě stačí dojít na úřad v místě trvalého bydliště do 6. října do 16.00, v druhém případě je třeba písemnou žádost poslat do 1. října.
Pozvanými hosty předvolební debaty byli Martin Kupka (koalice Spolu), Patrik Nacher (ANO), Ctirad Musil (Moravané), Jan Májíček (Levice), Jan Michael Kubín (Hnutí Prameny).
V rámci předvolebního dílu vyrazil tým Vinohradské 12 natáčet do krušnohorských Vejprt. Města, které má dlouhodobě nízkou volební účast. Proč tam lidé k volbám nechodí? A co je naopak motivuje volit?
Jsou lidé spokojeni se současnou situací v politice? Zdá se jim, že dosluhující vláda za čtyři roky zlepšila podmínky, ve kterých žijeme? Jan Bumba se ptá komentátorů a analytiků.
Praha||Gabriela Gálová|Zprávy z domova|10 VÝZEV PRO PŘÍŠTÍ VLÁDU
Sněmovní volby se blíží a Radiožurnál se serverem iROZHLAS.cz se vám pokusí přiblížit, jaké kroky by strany a hnutí v případě svého zvolení udělaly. Třetí výzva nese název „Budoucnost armády“.
Sněmovní volby se blíží a Radiožurnál se serverem iROZHLAS.cz se vám pokusí přiblížit, jaké kroky by strany a hnutí v případě svého zvolení udělaly. Pokračujeme výzvou „Dostupné bydlení, hypotéky“.
Sněmovní volby se blíží a Radiožurnál se serverem iROZHLAS.cz se vám pokusí přiblížit, jaké kroky by strany a hnutí v případě svého zvolení udělaly. Začínáme výzvou „Strategie boje proti covidu“.
Nerušil byl do devítičlenné rady zvolen 29. září loňského roku. Rezignovat se rozhodl přesto, že kandidatura podle něho není v rozporu s žádným zákonným ustanovením.
O poslanecká křesla letos usiluje méně kandidátů než před čtyřmi lety. Tehdy bylo ke sněmovním volbám připuštěno rekordních 7539 kandidátů z 31 stran a hnutí.
Dotazník nejdříve nabídne 30 otázek, které se týkají třeba postojů voličů k Evropské unii, životnímu prostředí, nebo LGBT+. Poté je možné si vybrat preference ke čtrnácti stranám a uskupením.
Podle politologa Pavla Pšeji původ nechuti k tradičním stranám pramení z dob komunistického režimu. Lidé tehdy vnímali politiku jako něco, co nemohou ovlivnit. Proto se snažili hledat alternativy.
