Motoristé v boji o Sněmovnu nenechávají nic náhodě
Aby měli občané o politické strany zájem, potřebují vidět a slyšet, že se kolem nich něco děje. Dvojnásob je to užitečné v době, kdy už myslíme na volby, avšak programy partaje dosud nepředstavily. U velkých a známých značek ještě trochu té nudy skousneme. Pro začínající týmy je však podstatná dynamika, neustálý pohyb a schopnost čeřit hladinu veřejného mínění. Musí se na to ale jít chytře.
Na černého koně sněmovních voleb 2008 byli například pasování Důchodci za životní jistoty. Jejich preference šplhaly až k deseti procentům.
Lídr Důchodců Eduard Kremlička si byl úspěchem jistý, a tak se s novináři vsadil, že pokud jeho družina neuspěje, sní brouka potemníka. Nakonec mu nic jiného nezbylo, Důchodci dosáhli jen na tři procenta.
Možná kdyby pan Kremlička naopak slíbil, že si hmyzí proteinovou pochoutku dopřeje, pokud mu voliči dají důvěru, šly by dějiny jiným směrem, ale to už jsou jen spekulace.
Motoristé jsou slyšet
Každopádně strana Motoristé sobě se podobným potížím míní vyhnout. Poté, co se v koalici s Přísahou dočkala zastoupení v Evropském parlamentu, dává o sobě slyšet často a hlasitě. Však taky musí – konkurence je silná a nezahálí.
Okamurova SPD se například o vzývanou dynamiku zasloužila pozváním na své kandidátky adresovaným Trikoloře, straně PRO a Svobodným.
Motoristé se rovněž pohybují na krajní pravici, ale dávají si záležet, aby byli od SPD rozeznatelní. Snaží se k sobě totiž přitáhnout nejenom radikálně naladěné opoziční příznivce, ale také zklamané voliče Fialovy koalice.
Komunikuji s Motoristy i některými lidmi z ANO. Kandidovat kamkoliv ale neplánuji, říká Zahradil
Číst článek
Proto nechtějí vystupovat z EU a NATO, pouze hlásají nutnost unijní reformy. Také zdůrazňují, že nehodlají měnit režim, ale vládu. K tomu kombinují recepty pravicových ekonomů s akcentováním vlastenectví, tradic a konzervativismu.
Ostře se navíc vymezují vůči Green Dealu nebo migraci. Díky tomu všemu o nich coby koaličních partnerech sní lídr ANO Andrej Babiš. Při troše fantazie si však lze představit i jejich spolupráci s koalicí Spolu.
Výhrou v loterii je pro Motoristy spolupráce s Filipem Turkem, z nějž se klube nepřehlédnutelná individualita. Dokonce už připouští, že by mohl bruselskou židli vyměnit za pražskou poslaneckou lavici, nebo ještě lépe ministerské křeslo.
Není ale jediným, na koho je vidět. Motoristé k sobě stále častěji přitahují i osobnosti, s nimiž se předseda strany Petr Macinka potkal v blízkosti Václava Klause a jeho institutu. Namátkou Borise Šťastného, Jana Zahradila, Vladimíra Pikoru nebo čerstvě Miroslava Sklenáře.
Jen SPD by nestačila. ANO by potřebovalo dva koaliční partnery, ukazuje dubnový model STEM
Číst článek
Samotný bývalý prezident se pak stal hvězdou konference o budoucnosti Evropy, na které Turek minulý týden pozval do Prahy národovecké konzervativce především z europarlamentní frakce Patrioti pro Evropu.
Těžit chtějí hlavně z okázalého nástupu Donalda Trumpa ve Spojených státech. „Musíme rychle využít dočasného chaosu, zmatku a šoku těch, kteří se jím cítí být napadeni,“ radil účastníkům akce Václav Klaus.
Motoristé by rádi přispěli k alianci radikálních konzervativců a tradicionalistů i mimo Evropský parlament. Proto se snaží být jedna ruka s úspěšnými kolegy v Rakousku, Maďarsku či Itálii.
A proto také mají větší ambici, než skončit v opozičním táboře. Do karet jim hrají aktuální volební modely společností STEM a Kantar, ale zejména poptávka hnutí ANO po spojencích, kteří by byli méně toxičtí než hnutí SPD nebo Stačilo!
Autor je politický analytik
Řešení problémů s nelegální migrací není předvolební doba nakloněna
Petr Hartman
Česká muniční iniciativa zůstává majstrštykem české politiky
Jiří Leschtina
Výdělečný byznys krátkodobých pronájmů znovu na scéně
Apolena Rychlíková
Celní válka způsobí ekonomické potíže všem. A posílí populismus
Petr Šabata