„Mládež potřebuje svůj vyjadřovací kód. Je pro ně vítané, aby jim ostatní nerozuměli, podobně jako jiné generace,“ míní jazykovědkyně Michaela Lišková.
V Česku bude v roce 2030 chybět až 100 tisíc řemeslníků. Zatímco instalatérští učni by v brzké době mohli díru na trhu zaplnit, klempířských, tesařských nebo pokrývačských učňů by školy přivítaly víc.
Policie prověřuje otravu několika žáků základní školy, kteří se předávkovali želé bonbony s obsahem látky HHC. Podle protidrogového koordinátora Jindřicha Vobořila (ODS) pomůže větší kontrola státu.
Připravovaná reforma vzdělávání na základních školách má do výuky vnést téma duševního vzdělávání. Učitelé by se měli více zaměřit na empatii a emoční vzdělávání žáků. Reforma má platit od září 2027.
V českých školách ubyl celkový počet ukrajinských dětí, nejspíše se vrátily na Ukrajinu. Jejich docházka se ale zvýšila. Do základních škol je zapsaných 97 procent Ukrajinců ve věku od 6 do 15 let.
„Dítě se musí velmi brzo rozhodnout o velmi úzké specializaci. Máme 280 oborů, mezi kterými si žák v deváté třídě vybírá, a to je z mého pohledu špatně,“ kritizuje poslankyně Renata Zajíčková.
Výzkumníci z Valencijské univerzity zjistili, že dlouhodobé čtení tisku šestkrát až osmkrát zvyšuje schopnost porozumět textu oproti jeho čtení v digitální formě.
Mezinárodní průzkum ukázal, že čeští školáci mají nejhorší výsledky v matematice za posledních 20 let. Podle sociologa Daniela Prokopa je ale nutné zkoumat úpadek školství jako dlouhodobý problém.
Deník Washington Post označil jeho knihu za „triumf kritického myšlení“. Americký profesor kognitivní psychologie Daniel T. Willingham se zkrátka umí dobře ptát, a navíc dobře vysvětlovat.
„Kuchařky berou 20 000, možná i míň. Podle mě musíme hledat systém, aby školy a zřizovatelé v menších obcích spolupracovali na tom, aby měli jednu jídelnu, rozváželi obědy,“ navrhuje Daniel Prokop.
Málokterého ministra zajímá, co o budoucnosti říkají ti, kteří zatím nevolí. Ne, že by české děti strádaly, ale jaksi nejsou šťastné. Průzkum UNICEF se jich proto přímo ptá, jak se jim v Česku žije.
„Pro někoho je jeden kroužek moc a pro někoho tři kroužky málo. Záleží to na každém dítěti, je to individuální,“ říká předseda Sdružení pracovníků domů dětí a mládeže, Libor Bezděk.
„Médii proběhly příklady cvičení, které byly označeny jako sporné nebo že by je žáci v té třídě umět neměli. Všechny úlohy byly v pořádku a v souladu s rámcovými vzdělávacími programy,“ říká ředitel.
Důvodem je nejen demografická křivka, kdy se na školy hlásí silné populační ročníky, ale i fakt, že spolu s rozšířením vysokoškolského vzdělání v minulých letech nedošlo i k úpravě středoškolského.
V mezinárodním srovnání si české děti vedou docela dobře ve skoku dalekém. Výrazně horší výsledky měly ve člunkovém vytrvalostním běhu, kde více než polovina dětí spadá do kritické úrovně dovedností.
I studie České školní inspekce potvrzují, že pokud se znevýhodněným dětem dostane podpory, mají lepší výsledky, a tím pádem šanci na vyšší vzdělání a lepší práci než jejich rodiče.
Nejčastější formou šikany mezi žáky jsou ponižování, pomlouvání a podobné projevy verbální šikany a kyberšikana, tedy ubližování přes internet. Více se na školách objevuje i šikana učitele.
„Myslím, že uherskohradišťská věznice je svým způsobem a ve velkých uvozovkách Osvětimí našeho komunismu,“ říká učitelka, která přivedla své žáky k natáčení dokumentu s pamětnicemi.
„Pedagogové by zejména chtěli snížit rozsah obsahu vzdělávání. Vnímají, že rozsah učiva je tak významný, že je omezuje v diferenciaci a individualizaci výuky,“ říká v rozhovoru Tomáš Zatloukal.
Praha ||Eva Mikulka Šelepová, ula|Společnost|PRŮZKUM
Z výsledků průzkumu pro společnost GTS Alive vyplývá, že téměř 90 procent dotázaných studentů by ocenilo více informací od odborníků nebo praktické rady, jak mají pečovat o své duševní zdraví.
České školy dokážou rozvíjet jen malou část nadaných žáků. Řešením by podle náměstka ústředního inspektora Ondřeje Andryse mohlo být méně frontální výuky a individuální přístup k žákům.
V základních školách v posledních dvou letech ubylo žáků, u kterých vzdělávací systém eviduje nadání. Dětí se speciálními vzdělávacími potřebami přibývalo do roku 2020, loni jejich počet klesl.