V Kalifornii se staví dosud největší bezbariérový přechod pro divokou zvěř. Wallis Annenberg Wildlife Crossing má chránit místní ekosystém a v něm žijící pumy.
Stromy uvnitř oplocení, kam zvěř nemá přístup, převyšují ty ostatní o 25 centimetrů. Podle výzkumníků překročilo kritickou hranici ztráty přírůstku na kontrolních plochách 57 procent druhů dřevin.
Pozemky u Lednice včetně toho v zámeckém parku spravuje honební společenství Lednice-Luh. „Dělám všechno, co zvěř potřebuje, a lidé mě nezajímají,“ prohlásil myslivecký hospodář Jiří Hledík.
„Je nás aktivních 15 ze 40, ostatní jsou postarší, sil jim ubývá a na čekanou se jim chodit nechce. Všechno je na nás mladých, ale mladí mají rodiny, chodí do práce,“ popisuje myslivec ze Sedlce.
Deník pozoruje velký zájem o levnější paliva, Reportér stěhování některých druhů zvířat do měst. A Hospodářské noviny píšou o údajích o třídění odpadu. Více ve výběru z médií Radiožurnálu.
Ruská ambasáda plánuje rekonstrukci pravoslavného chrámu sv. Ludmily v Praze, ministerstvo zahraničí i tajné služby jsou z ní však nervózní, píše Deník N. Více ve výběru z médií od Radiožurnálu.
Naprostá většina myslivců v Česku má myslivost jako svůj koníček. Kvůli zákazům společenských akcí – plesů, výstav i takzvaných posledních lečí – přišly spolky o důležité příjmy.
Ve středečním tisku se dočtete, že si připlatíme za pivo v lahvích a plechovkách. Pivovary totiž nemůžou kvůli koronavirovým opatřením prodávat sudové pivo do restaurací, informuje regionální Deník.
Výjimka podle ministerstva zemědělství předchází škodám v zemědělství a na lesích, dopravním nehodám při střetu se zvěří i šíření nemocí jako africký mor prasat.
„Na jednu stranu je tlak na myslivce: snižujte stavy zvěře, na druhou stranu ji není kam dát. Doma to všechno nesníte, po sousedech to nerozdáte,“ řekl Českému rozhlasu Vysočina myslivec Roman Vácha.
U zvěře mladší dvou let se rozšiřuje možnost lovu na celý rok, u starší pak v některých případech i o měsíce. Například mufloni se budou moci lovit od července do konce března.
Nedaleko Břeclavi-Poštorné bylo střetů aut se zvěří od dubna do září nahlášeno osm. Podle Srna indexu na tomto asi 160metrovém úseku srazili řidiči vůbec nejvíc lesních zvířat na celé jižní Moravě.
Kůrovcová kalamita je důvodem, proč se v Česku ve velkém kácí lesy. Se stromy ale mizí i úkryty pro srnčí zvěř. Ta proto hledá nová místa i několik kilometrů vzdálená od původní lokality.
Srnky a třeba i divoká prasata chodí za potravou nejčastěji brzy ráno. Tou dobou se podle policejní mluvčí Evy Kropáčové stane nejvíc dopravních nehod.
Některým místním ruší nepravidelné výstřely spánek už asi dva roky. Situace se zlepšila až v posledních dnech, kdy se o všechno začali zajímat novináři.
Japonské železnice testují vlak, který z reproduktoru vysílá nahrávku štěkajícího psa a bekajícího jelena. Cílem je předejít srážkám s vysokou zvěří na železničních tratích.
Podle dopravní policie jsou zvířata každoročně příčinou zhruba deseti procent všech dopravních nehod. A právě v tomto období by podle ÚAMK měli řidiči počítat se zvýšeným pohybem zvěře u silnic.
Za skoro devět tisíc letošních nehod může srážka aut se zvěří. Ukazují to policejní statistiky od začátku roku do konce října. To je nejvíc v historii Česka.
Za porušení zákazu vstupu do lesa by v budoucnu mohli turisté a houbaři platit vyšší pokuty než teď. Uvažuje o tom ministerstvo zemědělství. V krajním případě - třeba v době honu nebo kvůli ohrožení mláďat - by je mohla neukázněnost přijít až na třicet tisíc korun. A to i tehdy, když lesem vede třeba cyklostezka nebo cesta na místní hrad.
Sněžná děla a reflektory při večerním lyžování nejsou podle ochranářů dobré pro zvěř a vegetaci. Umělý sníh ale provozovatelé lyžařských areálů potřebují. Přírodního je totiž už druhou sezonu nedostatek a bez umělého zasněžování si své podnikání dovedou dnes jen stěží představit.
Zvířata jsou druhým nejčastějším viníkem dopravních nehod. Ukazují to letošní policejní statistiky. Podle nich přes 50 tisíc kolizí zavinili svou chybou řidiči, dalších 5300 nehod už ale mají na svědomí zvířata, která nečekaně vběhla autům do cesty. Teď na podzim je nejčastější střet s divokým prasetem.
Mláďata polní zvěře hynou zbytečně pod koly zemědělských strojů, tvrdí čeští myslivci. Kritizují tak některé hospodáře, kteří do polí vyjíždějí bez předchozí domluvy. Ti by totiž měli sečení hlásit s dostatečným předstihem, aby správci honiteb stačili zvířata včas vyhnat. Největší škody způsobí sekačky píce na srnčím.
Nesprávný způsob sečení pícnin způsobuje myslivcům škody na mláďatech srnčí zvěře. Jako každý rok v této době na to upozorňují správci honiteb. V některých oblastech se totiž nedokážou dohodnout se zemědělci na včasném varování.
