„Důkazy svědčí o tom, že to byl obžalovaný, kdo poškozené postupně všechny čtyři usmrtil. Usmrtil je úmyslně, jako pachatel příčetný se zcela zachovanými rozpoznávacími a nepodstatně sníženými ovládacími schopnostmi. Počet obětí a způsob provedení činu zakládá k právní kvalifikaci, kterou soud použil, tedy zločin vraždy," uvedl předseda senátu Jaroslav Holubec.

Podle soudu jsou splněny podmínky pro uložení doživotí, tou je především zavrženíhodný způsob činu. Soudci poukázali na extrémní míru surovosti a brutality použité při usmrcení obětí.

„Postupně, tak jak byly usmrcovány, jim bylo zasazeno 29, 27, 11 a osm ran působících převážně na hlavy a krk obětí, při kombinaci ran sečných a bodných," uvedl předseda senátu.

Splněna je podle soudců i podmínka, kterou je zvlášť zavrženíhodná pohnutka. Soudci poukázali na zákeřnost obžalovaného při provedení útoku, kdy jednu z obětí napadl zezadu, další dvě v posteli a posledního chlapce napadl poté, co jej nalákal do domu pod smyšlenou záminkou společných aktivit.

Hned po vstupu do domu ho udeřil do hlavy přichystaným kamenem o hmotnosti přes 11 kilogramů a poté jej pobodal. Podmínkou pro uložení mimořádného trestu je v tomto případě podle soudců také účinná ochrana společnosti i recidiva obžalovaného.

Čtyřiadvacetiletý mladík v závěrečné řeči vyjádřil nad svým činem lítost. V době zločinu prý nebyl schopen jednat racionálně, přesto neexistuje žádná omluva, uvedl.

Dahlgren trpí podle odborníků disociální a emoční nestabilitou osobnosti. Vytvořil si vnitřní dialog, rozmlouval sám se sebou, a řešil tak svou agresivitu. Znalci přitom vyloučili schizofrenii nebo kombinaci jiných poruch.

„Jedná se o poruchu osobnosti, která nesnižuje významně rozpoznávací a ovládací schopnosti. Schopnosti rozpoznávací, rozpoznat protiprávnost jednání, jsme hodnotili jako zachovalé. Sám uvedl, že v době činu si uvědomoval, že je to protiprávní a bude potrestán," uvedl primář psychiatrické nemocnice v Bohnicích Jiří Švarc.

Ovládací schopnosti jsou podle odborníků nepodstatně sníženy poruchou osobnosti. Dahlgren však ve čtvrtek u soudu popřel, že by věděl, že jedná proti zákonu. „Řekl jsem mu, že jsem nevěděl, že je to protizákonné. Věděl jsem ale, že mě lidé nebudou mít rádi," popsal Američan.

Znalci se tak v revizním posudku shodli se závěry znalkyň z Brna. Američtí znalci naopak uvedli, že schopnosti obžalovaného byly v době spáchání skutku podstatně sníženy až vymizelé.

„S vědomím, že jde o nejprestižnější americké znalce, jsme tyto posudky hodnotili jako účelově napsané pro obhajobu, které se nezabývají detaily, kterými by se měl posudek zabývat," doplnil Švarc.

Znalci zároveň uvedli, že existuje vysoká pravděpodobnost, že obžalovaný své jednání zopakuje, Dahlgren jim prý přiznal celoživotní touhu po zabíjení. „Proklamoval, že měl chuť se dopustit nějakého násilí vůči dozorcům. Přemýšlel prý nad tím, že by zabil dozorce nebo spoluvězně a utekl. Vzhledem k vysoké nebezpečnosti pobytu na svobodě navrhujeme zabezpečovací detenci," doplnil primář bohnické psychiatrické nemocnice.

Dahlgren se znalci ochotně spolupracoval, svěřil se jim se způsobem činu i se svými pohnutkami. Vedl jej k tomu prý vnitřní hlas, který mu říkal, že je vyvolený a že musí přinést krvavou oběť po rodové linii.

Tento hlas mluvil také o Hitlerovi. U první oběti jej prý nabádal, aby vzal sekeru ležící u krbu. Při zabíjení ženy - své tety prý prožíval halucinace. Těla do sklepa domu umístil automaticky. Hlas se pak odmlčel, Dahlgren prý dostal strach a chtěl se dostat domů.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít