Vedení Prahy kritizuje ponechání dolní části zoo napospas povodni, podle Béma to jinak nejde
Záplavy v pražské zoologické zahradě způsobily škody za zhruba 160 milionů korun. Zoo není chráněna v rámci pražského protipovodňového systému, to by se ale v budoucnu mělo změnit. Českému rozhlasu to řekl pověřený primátor Tomáš Hudeček (TOP 09).
Podle Hudečka současné povodně ukázaly, že rozhodnutí brát část zoo jako polder, který může být při povodních zatopen, bylo velmi nešťastné.
„Zoo je velmi navštěvovaným místem se spoustou velmi drahých zařízení. Tak je nesmysl, aby zrovna tato část území byla polderem. To je další věc, kterou po zkušenostech z této povodně musíme spravit a toto území vybavit protipovodňovými zábranami tak, aby se z poldru – tedy místa úmyslně věnovaného záplavám – stalo místo obytné – tedy místo, které je proti záplavám chráněno,“ říká Hudeček.
Podle bývalého pražského primátora Pavla Béma z ODS není zoologická zahrada chráněna proto, že to není technicky možné. Primárním cílem povodňového plánu je podle něj ochrana lidských životů.
„Podíváme-li se na geologický a geografický profil Prahy, zjistíme, že jsou dvě místa, která v zásadě není možné logisticky, technologicky ani stavebně-technicky před 100letou nebo 500letou vodou chránit. Není možné ji chránit ani před 50letou vodou,“ tvrdí Bém.
Povodně budou stát Prahu stamiliony korun. Nejdražší bude obnova zatopené části zoo
Číst článek
„Těmi dvěma územími je nejjižnější část – Zbraslav, Radotín a Lahovice. Druhým místem je nejužší místo Vltavy, tedy místo, kudy řeka opouští Prahu v soutěsce mezi sedleckými a trojskými skalami. Tam se vždycky, když protéká více než zhruba 2500 kubíků vody za vteřinu, vytvoří umělá, přirozená, logická přírodní nádrž, jakési umělé jezero. Skály a kotlina neumožňují vyšší průtok,“ vysvětluje exprimátor.
Důvody pro vynětí zoo z protipovodňového systému vysvětloval obhajoval primátor Prahy Pavel Bém z ODS. Spory mezi současným a předchozím vedení města okomentoval Radko Kubičko z ČRo Plus
I kdyby byla okolo zoologické zahrady postavena několikametrová zeď, proti povodni by podle něj areál stejně neochránila a voda by do ní zřejmě pronikala spodem.
Dlouhodobě se navíc počítá s postupným přesunem nejohroženějších pavilonů do horší části zahrady. „Zoologická zahrada má svůj rozvojový generel, který počítá s tím, že spodní část zahrady je místem jen pro takové pavilony a zvířectvo, jako jsou třeba vodní ptáci,“ dodává Pavel Bém.
