„Pro mě je nejlepší vstávat nejdřív mezi osmou a devátou. Do oběda se učí dobře, po obědě pak přichází poněkud větší útlum. A pak zase od šesti, od sedmi večer jsem schopná učit se třeba do dvou do rána v podstatě bez přestávky. Tam se mi učí fakt nejlépe,“ popisuje svůj denní režim typická „sova“ Eliška Mifková.

Studentka medicíny je jednou z 690 respondentů rozsáhlého výzkumu psychologů z Univerzity Palackého. Ten ukázal, že noční typy mají například horší kvalitu spánku a častěji pijí kávu.

„Je pravda, že když ráno vstanu, tak si dám kávu. A večer před spaním, abych hned usnula, tak třeba tři hodiny před spánkem nepiji čaje,“ potvrzuje 21letá Eliška. „Když jdu spát, tak minimálně půl hodiny, někdy i hodinu mi trvá, než usnu, protože se mi v hlavě pořád honí nějaké myšlenky,“ dodává.

Naopak lidé, kteří vstávají brzy ráno a večer jdou spát „se slepicemi“, jsou podle olomouckých psychologů šťastnější a spokojenější. Za vše zřejmě může současná společnost, která je více sladěná s biorytmem „skřivanů“. Ti tak zažívají méně stresu z časného vstávání do práce nebo do školy.

„Sova“ Eliška přiznává, že by někdy se svými spolužáky „skřivany“ ráda měnila: „Mám spoustu spolužáků, o kterých vím, že vstávají třeba ve čtyři hodiny ráno a učí se právě ráno ještě před školou nebo se učí dopoledne. A pak jdou spát v osm, v devět hodin. To obdivuji, protože já bych ve čtyři ráno určitě nebyla schopná vstávat.“

Prospěl by prý i jednotný čas

Autorka projektu Denisa Janečková doufá, že poznatky z průzkumu přispějí ke změnám ve společnosti. „Jsem zastánce toho, že by bylo fajn, kdybychom se začali přibližovat západním zemím, kde mají posunutý začátek školní docházky i pracovní doby alespoň o hodinu. Oni začínají kolem deváté hodiny, což by mohlo pomoci,“ uvažuje.

„Největší problém je právě s lidmi, kteří pracují ve směnném provozu, kde to bohužel nejde, a tam opravdu dochází k tomu, že spánková deprivace se kumuluje, kumuluje a opravdu už potom nestačí ani delší spánek přes víkend,“ upozorňuje.

V souvislosti s výzkumem se odborníci vyslovují i proti letnímu času. „Posuny, co se týče letního a zimního času, jsou také zdraví škodlivé, nabourává to vlastně vnitřní biorytmy,“ vysvětluje Janečková.

Hranice mezi takzvanými „sovami“ a „skřivany“ se ale s věkem posouvá. U mladších osob převládá večerní preference, u starších ranní. Ke změnám dochází zpravidla kolem padesátky. Více „skřivanů“ je mezi ženami a dívkami, u mužů je to naopak.

Blanka Mazalová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít