Když s člověk brýle nasadí, tak jeho oči pocítí velkou úlevu, protože pořád dobře vidí, ale vůbec je nenamáhá. Speciální červenou fólií pak může na noc přelepit také zářivé LED diody a budících.
Určité symptomy, včetně nočních můr, byly běžně popisovány jako projevy těsně před jinými symptomy onemocnění, a tak mohou poskytnout systém včasného varování před narůstající aktivitou onemocnění.
Vědci uznávají, že v rozvrhu chybí například čas na přátele. A že udržet si spánek, fyzickou aktivitu a nesedět víc než 6 hodin je na jeden den příliš. Možností je rozvrhnout si aktivity do více dnů.
Přestože někdo třeba nemusí mít s touto změnou problém, může nám komplikovat například spánkový režim. „Záleží i na našem genetickém rozpoložení,“ přibližuje neuroložka Soňa Nevšímalová.
Jeden z nejžádanějších energetických nápojů současnosti obsahuje se svými 200 miligramy kofeinu tři až čtyři espressa. Konzumace takového množství látky může způsobit nejen problémy se spánkem.
Vědci z Portsmouthské univerzity ve studii uvedli, že kognitivní výkon se u lidí po dvaceti minutách cvičení zlepšil bez ohledu na to, jak dobře se vyspali.
Původně střídání času šetřilo elektrickou energii, šlo především o efektivnější využívání přirozeného světla. Změna času má ale vliv na lidské tělo. „Souvisí to s cirkadiálními rytmy,“ říká psycholog.
I nažloutle svítící LED žárovka může vyzařovat příliš modrého světla, které pak působí na naše biorytmy. „Dvě žárovky mohou vypadat stejně, i když mají jiné spektrální složení,“ vysvětluje fyzik.
Po krátkém spánku se lidé cítí zpravidla produktivnější, udělají více práce, jsou soustředěnější a mají lepší nápady a náladu. Nesmí ale usnout hluboce, pak by byli nesoustředění a ospalí.
Až neuvěřitelně kontrastními změnami barvy se chobotnice v přírodě maskují, nejčastěji při lovu nebo ochraně. Podle vědců se jim o tom zřejmě i zdá, protože mění barvu i ve spánku.
Pokud se chce člověk přizpůsobit změně času, může o hodinu dříve večeřet nebo jít spát. Náš biologický rytmus není 24, ale téměř 25 hodin, proto je přechod na letní čas dramatičtější, říká neuroložka.
Rozdíl mezi spánkem v létě a v zimě je zřejmě jenom jedna hodina. Populace spí vesměs kratší dobu, než by měla a před spaním se obklopuje přílišným světlem.
Směnný provoz znamená nepravidelnost a ta ovlivňuje kvalitu spánku. Nekvalitní spánek pak může mít vliv na rozvoj různých chorob. Jmenovat můžeme třeba vysoký tlak, cukrovku a nádory.
„Umělé světlo a lampy v místech, kam přiletí hmyz, představuje tisíce luxů. Jednou jsem vyjel na plošině k desetimetrovému sloupu a naměřil jsem tam 30 000 luxů,“ upozorňuje aktivista.
„Máme řadu dospívajících, kteří chodí spát třeba až v ranních hodinách, někdy okolo čtvrté ráno. Pak je ale spánek narušen vnějšími faktory, světlem a hlukem v domácnosti. Anebo budíkem.“
O vlivu úplňku na lidský spánek se mluví hodně. Co z toho je pravda a co jsou spíš mýty? A jak postupovat, když chceme superúplněk kvalitně vyfotit? Na to odpovídají experti pro Český rozhlas Plus.
Lékaři upozorňují na to, že ponocování způsobuje nejen zdravotní, ale také sociální potíže. Velký vliv má v tomto ohledu i večerní používání moderních technologií.
Souvislost mezi spánkovými obtížemi a závažností průběhu onemocnění dosud nebyla zjištěna. Problémy mají mnohdy i lidé po bezpříznakovém nebo lehkém akutním průběhu covidu. Nastupují pozvolna.