Lidí s alergií na potraviny přibývá. Podle lékařů je na vině genetika i životní styl
Ve světě stále přibývá lidí, kteří trpí alergickou reakcí na některé potraviny. Z této diagnózy se tak stává globální zdravotní problém, varují odborníci v rámci Světového týdne alergie. Na fenomén potravinových alergií dnes v Praze upozornili i čeští lékaři ze Společnosti alergologie a klinické imunologie.
„Dneska počítejme přibližně s 30 procenty alergiků v české populaci. Z toho bude přinejmenším každý desátý alergický na nějakou potravinu,“ potvrzuje člen výboru České společnosti alergologie a klinické imunologie Martin Fuchs.
Podle něj je ale mýtem, že imunitu organismu snižuje chemie v potravinách. Alergickou reakci totiž mohou vyvolávat i nejobyčejnější bílkoviny obsažené v základních potravinách.
„Je to popletená imunita, ne snížená, a dokonce ve smyslu plus, čili přemrštěná odpověď vůči neškodné bílkovině potravinového původu,“ vysvětluje.
Alergolog Martin Fuchs upozornil na rostoucí počet lidí s alergií na některé potraviny
O příčinách enormního nárůstu počtu alergiků prý existují tisíce teorií. A nejedná se jen o alergii na potraviny, například astmatiků bylo v 50. letech v populaci jedno procento, teď je to deset.
„Potravinovou alergii jsme v minulosti neznali, dneska máme až osm procent kojenců alergických na nějakou základní potravinu. Je to kombinace genetických faktorů s faktory prostředí. A do faktorů prostředí musíme jednoznačně zařadit především životní styl,“ upozorňuje Fuchs.
Nejedná se podle něj jen o znečištěné ovzduší, ale zejména o stresy, sedavý způsob života nebo přejídání se.
Někdy jsou potíže psychosomatické
Lidé s podezřením na potravinovou alergii by se měli obrátit na specialistu a nespoléhat na samodiagnózu. „Bohužel se to dneska docela často děje a lidé začnou držet diety jenom na základě toho, že si něco přečtou na internetu,“ varuje lékař.
Těch, kteří si myslí, že jsou na nějakou potravinu alergičtí, je totiž podle Fuchse mnohem více než skutečných alergiků.
„Až každý pátý si myslí, že na nějakou potravinu reaguje přecitlivěle, a přitom ty reakce jsou psychosomatické, nadstavbové, averzní, zkrátka a dobře nejde o imunologickou reakci. Takže z těch 20 procent se potom teprve diagnostikují v dospělé populaci asi jenom tři procenta,“ uzavírá.