V noci začne platit letní čas. Na změnu si organismus zvyká v průměru asi týden

V noci, ve dvě hodiny ráno, začne platit letní čas. Před usnutím si přetočíme všechny hodiny a hodinky o 60 minut dopředu. Od neděle se tak bude fakticky o hodinu později rozednívat i stmívat. Podle fyzioložky a chronobioložky Heleny Illnerové si organismus na tuto změnu zvyká asi týden.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Přechod ze zimního času na letní

Přechod ze zimního času na letní | Foto: Michal Jindra

„My si posuneme čas na našich hodinkách na nočním stolku, ale nejsme schopni si tak rychle posunout čas, který máme na vnitřních biologických hodinách. Takže nám ta jedna hodina někde bude chybět,“ říká Illnerová, která se zabývá mimo jiné biorytmy.

Doba, během které se lidský organismus se změnou času vyrovná, je podle Illnerové subjektivní, v průměru to trvá asi týden.

„Ale máme mezi námi jedince, takové skutečně extrémní sovy, u nichž se to vůbec nemusí přizpůsobit. Na podzim je to jiného, to se přizpůsobíme do týdne velice rychle, jaro je velice tristní,“ podotýká Illnerová.

Přehrát

00:00 / 00:00

Rozhovor s chronobioložkou Helenou Ilnnerovou o přizpůsobení lidského organismu na letní čas v Ranním interview na Radiožurnálu

Rozdíl mezi přirozenou potřebou spánku v různých ročních obdobích se podle fyzioložky Illnerové lišil dříve, když lidé byli vystaveni vnějšímu osvětlení a žili přírodním životem.

„Pak mohla být v létě doba spánku kratší, protože byla omezena velice silným světlem zrána, zvečera. My ho teď v domech a panelácích tak necítíme. Tehdy byli lidé také euforičtí, protože světlo přináší euforii,“ myslí si Illnerová.

Renomovaná fyzioložka zdůrazňuje význam pravidelného vstávání a usínání pro biorytmus, protože lidé jsou potom činní v době, kdy je na to organismus připraven:

„Jakékoli vstávání v době, kdy ještě nejsme připraveni na to, že je skutečně naše biologické ráno, je pro nás stres a stresu bychom se měli vyvarovat. To teď bohužel nějakou chvíli nastane.“

Změna času zdrží noční vlaky. Ranní přípoje na ně pak nebudou čekat

Číst článek

V optimálním případě by se člověk měl podle Illnerové začít na změnu času připravovat týden předem. Každý den by měl o deset minut dříve chodit spát a o deset minut dříve vstávat, aby změna nebyla tak náhlá.

„Ale to už dnes nikdo neudělá, takže alespoň ať se lidé snaží jít dost brzy spát, aby už počítali s tím, že ráno budou dříve vstávat. Zítra nebudou, protože je velikonoční neděle, ani v pondělí, tak ten náraz přijde až v úterý.“

Po tří až pěti dnech po přechodu na letní čas bývá podle Illnerové asi o pět procent vyšší úrazovost. „To bylo měřeno v nějakých amerických dolech. Na silnicích se zatím nic takového nenašlo,“ dodává chronobioložka Helena Illnerová.

David Bernardy, Petr Rajchert Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme