V Česku bují kyberútoky na bankovní účty. FAÚ podal loni rekordní počet trestních oznámení
Kvůli podezření na podvody a praní špinavých peněz loni podal Finanční analytický úřad (FAÚ) rekordních počet trestních oznámení. Bylo jich 911. „Z toho bylo nějakých 660 případů s blokací prostředků. Celkem jsme loni zajistili 2,6 miliardy korun, což je asi o 600 milionů víc než v roce předchozím,“ uvedl v pořadu Peníze a vliv ředitel FAÚ Jiří Hylmar.
Velká část případů se podle Hylmara týkala obrovské vlny kybernetických útoků na bankovní účty, kterým se říká phishing nebo vishing.
Jde o podvody, kdy falešní bankéři z lidí vylákají bezpečnostní údaje k účtu nebo platební kartě a pak jim z nich vysají peníze. Například podle údajů České spořitelny se počet kybernetických útoků na klienty bank v posledních dvou letech zvýšil téměř čtyřnásobně.
„Mezi různými formami phishingových útoků se nejvíce nyní objevují falešné hovory, takzvaný vishing, kdy se útočníci snaží z lidí vylákat jejich peníze,“ upozornil mluvčí spořitelny Lukáš Kropík.
Podle Hylmara jde celkově o miliardové škody ročně. Terčem útoků se stávají také lidé, kteří chtějí zhodnocovat své peníze v nejrůznějších investicích s vysokými výnosy. Často se ale pak ukáže, že šlo jen o Ponziho schéma, takzvané letadlo. Úroky se v takových firmách lidem připisují jen z vkladů dalších klientů. Pokud si pak chce své úspory vybrat více lidí najednou, letadlo se zřítí.
Na vzestupu byly tyto podvody v době pandemie covidu, kdy lidem rostly úspory, trávili více času doma a věnovali se tak investicím. „V covidové době to bylo trochu víc, pokračuje to ale stále. Samozřejmě nyní působí i mediální a virtuální masáž typu – investujte s námi, dosáhnete zhodnocení, protože v bankách vám de facto peníze ztrácí hodnotu. Spoustu lidí to přivede k určité menší obezřetnosti a pustí se do investic, do kterých bych se za normální situace nepustili,“ popsal šéf FAÚ.
Zdrojový trestný čin
Prokázat praní špinavých peněz u soudu ovšem není jednoduché. Už proto, že policie a státní zastupitelství musí zároveň prokázat prvotní trestný čin, ze kterého „nelegální peníze“ konkrétně pocházejí. Pochybné transakce přitom často provádějí firmy s adresou v zahraničních destinacích, které s tuzemskou justicí fakticky nespolupracují.
Hackerský program ze Severní Koreje útočil v Česku. Organizacím krade data, která využívá ke špionáži
Číst článek
Počet lidí stíhaných a pak i odsouzených za praní špinavých peněz přesto roste. Loni policie podle údajů Nejvyššího státního zastupitelství stíhala 304 lidí, což je téměř trojnásobek oproti stavu před pěti lety. Odsouzeno bylo loni za praní 232 lidí, zatímco před pěti lety jen 81.
Boj proti praní peněz v Česku by podle Hylmara výrazně zlepšila změna zákona, kterou se již zabývá meziresortní pracovní skupina. Jde o úpravu, která by v případě podezření na praní peněz obrátila důkazní břemeno ohledně původu zajištěných financí. Nyní je musí policie často podezřelým odblokovat, protože ve stanovené lhůtě nezíská důkazy o „zdrojovém“ trestném činu.
„Teď musíme my dokázat, že je někdo získal nelegálním způsobem, potom by ale měl on prokázat, že je získal legálním způsobem. Samozřejmě chápu, že to je velký zásah do práv, a proto i běh na dlouhou trať,“ konstatoval Hylmar.
Mrazení majetku
Velkou část svých kapacit od loňska FAÚ věnuje vyhledávání a zmrazování majetku lidí a firem, které jsou na protiruských sankčních seznam Evropské unie. Důvodem je loňský válečný vpád Ruska na Ukrajinu. Do současné doby FAÚ zmrazil v Česku majetek šedesáti sedmi firmám a devíti lidem, na které se sankce vztahují. Hodnota se pohybuje kolem deseti miliard korun.
Hackeři napadli datové schránky. ‚Nedošlo k žádnému ohrožení bezpečnosti,‘ sdělil ministr vnitra
Číst článek
„Máme zmrazeny finanční prostředky na bankovních účtech, cenné papíry, podíly v obchodních korporacích. Nějaké zmrazení se týká i duševního vlastnictví a v neposlední řadě samozřejmě i nemovitostí, automobilů a podobně,“ vysvětlil Hylmar.
Sankce uvalila EU hlavně na ruské občany a firmy, které podporují režim prezidenta Vladimira Putina. Zčásti jsou na seznamech i subjekty z Běloruska podporující režim Alexandra Lukašenka. Výhledově bude FAÚ dohledávat i majetek lidí zařazených na národní sankční seznam, který začalo na základě nového zákona letos připravovat ministerstvo zahraničních věcí. Podle mluvčího Daniela Drakea resort již činí určité kroky, které ale nechce komentovat.
Hylmar upozornil, že sankce schválené Evropskou unií v celkem již deseti balících dopadají i na tuzemské firmy. Ty mají například omezené možnosti vývozu a dovozu určitých komodit či výrobků nebo nemají přístup k veřejným zakázkám. FAÚ tak musí podle Hylmara pečlivě posuzovat na co se sankce vztahují.
„Deset balíčků už je pro naše české subjekty poměrně velká zátěž, aby se v tom dokázaly orientovat. Takže naší prvořadou snahou je českou ekonomiku provést sankčním úskalím bez toho, aby na tom byla nějakým způsobem bita, a zároveň abychom dodrželi veškerá sankční opatření,“ dodal šéf FAÚ.
