Česká ekonomika poroste méně, odhaduje Evropská komise. Slabší podle ní budou i další léta
Evropská komise (EK) snížila odhad růstu české ekonomiky na letošní rok na 2,5 procenta. Ve své makroekonomické prognóze ve čtvrtek uvedla, že slabší budou i následující léta. V příštím roce zpomalí tempo růstu hrubého domácího produktu (HDP) České republiky na 2,2 procenta, což je o tři desetiny procentního bodu méně než v červencové předpovědi.
V roce 2021 by pak české hospodářství mělo růst tempem 2,1 procenta, předpovídá komise. Růst české ekonomiky dál potáhne zejména domácí spotřeba.
Tu podle komise podpoří výrazný nárůst platů související s vysokou poptávkou po pracovní síle. Pozitivním faktorem i nadále zůstane silná spotřebitelská důvěra.
2:34
16 evropských států se obává, že přijde o část dotací z kohezního fondu. O rozpočtu jednaly v Praze
Číst článek
EK naproti tomu očekává pokles tempa růstu soukromých investic po jejich loňském výrazném zvýšení. Bilance veřejných financí by měla v následujícím období podle komise zůstat vyrovnaná.
Harmonizovaná inflace bude podle prognózy letos vyšší, než komise předpovídala v létě. Činit by měla 2,6 procenta místo dosud uváděných 2,4 procenta.
Přispějí k tomu hlavně ceny energií, služeb a potravin. Příští rok ale růst cen zpomalí na 2,3 procenta, stále tak zůstane mírně nad dvouprocentním inflačním cílem centrální banky.
Podle prognózy ekonomika Evropské unie letos poroste shodně s dosavadními odhady o 1,4 procenta. Růst eurozóny ale bude proti minulé předpovědi slabší o desetinu bodu a dosáhne 1,1 procenta.
Nejisté vody obchodních konfliktů
Pozitivními faktory zůstávají podle komise příznivá situace na trhu práce a klesající nezaměstnanost. K jejím rekordně nízkým hodnotám přispívá i to, že se pracovní místa přesouvají z výroby do odvětví služeb.
Naopak nejistoty na mezinárodní scéně, které vyvolává zejména obchodní válka mezi Spojenými státy a Čínou a protekcionismus amerického prezidenta Donalda Trumpa, podle komise ovlivňují zejména výrobní sektor. Ten navíc prochází strukturálními změnami.
„Možná však vplouváme do nejistých vod: období velké nejistoty souvisí s obchodními konflikty, rostoucím geopolitickým napětím, přetrvávajícím útlumem výrobního odvětví či s brexitem,“ uvedl k předpovědi místopředseda EK pro euro a sociální dialog Valdis Dombrovskis.
Všechny státy s vysokým veřejným dluhem pak vyzval, aby „obezřetnou fiskální politikou“ začaly zadlužení snižovat. Země, kterým k tomu rozpočty poskytují prostor, by jej podle něj naopak měly využít ke stimulaci růstu.
