Knedlo-vepřo-zelo je sice považováno za klasické české jídlo, vepřové maso však už většinou českého původu není. A i kdyby si jej lidé chtěli v obchodě koupit, od toho dováženého ho zpravidla nepoznají – výrobci často jako zemi původu uvedou jen Evropskou unii. I kvůli tomu výroba vepřového v Česku trvale klesá.

12:25 3. června 2012 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Zjistit odkud maso pochází, není právě jednoduché. „Tady čtu, že je vyrobeno v Evropské unii, takže nevím. Klasická řeznictví de facto zanikla tím, že jsou tu supermarkety a tam jsem se nějak nedopátrala, kde je to maso vyrobené,“ diví se paní Klára.

Sama by prý raději kupovala maso z českých chovů, i kdyby bylo dražší. To by ale musela mít štěstí, českého vepřového je totiž na trhu stále méně a dovozem se pokrývá už 40 procent spotřeby.

„Za loňský rok, stejně jako za ty předcházející, došlo k prudkému poklesu stavu prasat. Je zde málo reprodukčního materiálu, klesly stavy prasnic zhruba na 100 tisíc kusů. Stav v tomto odvětví je velmi neblahý,“ potvrzuje Jiří Hrbek z Českého statistického úřadu.

Agrární analytik Petr Havel si myslí, že na vině je jak stát, tak zemědělci, kteří podcenili investice do výroby vepřového.

„Vstup do EU, který výrazně zvýšil konkurenční prostředí pro naše producenty vepřového, vedl v důsledku k tomu, že se na našem trhu začala stále více a více prosazovat zahraniční produkce, protože je o něco levnější,“ vysvětluje Havel.

Cena na prvním místě

A bez viny není ani český zákazník, který právě na cenu slyší nejvíce. Podle Miroslava Koberny z Potravinářské komory se v akcích prodá 60 až 90 procent potravin.

„Máme výrobky, které se prodávají prakticky už jen v akcích. Tam je pak situace, kdy na tom výrobce ani obchodník nic nevydělávají, poněvadž se ty výrobky prodávají téměř s nulovou marží,“ tvrdí Koberna.

Zastavit pokles produkce vepřového se sice ministerstvo zemědělství snaží, podle prezidenta Agrární komory je ale pozdě. „Stavy jsou zdecimované, je tady ani ne polovina stavu prasat, které tady byly. Je tady pod 1,5 milionu prasat, když jsme vstupovali do Unie, bylo jich přes 3 miliony,“ říká šéf Agrární komory Jana Veleba.

Kromě připravených 120 milionů korun si budou muset chovatelé prasat další peníze vylobbovat. Pomyslným světlem na konci tunelu by pro ně mohl být program v rámci společné zemědělské politiky Evropské unie podporující živočišnou výrobu.

Květa Moravcová, Mirko Kašpar Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít