Čistý zisk ČEZ v prvním čtvrtletí klesl meziročně o 60 procent, přesto navrhuje vyplatit rekordní dividendy
Čistý zisk energetické firmy ČEZ letos v prvním čtvrtletí meziročně klesl o 60 procent na 10,8 miliardy korun. Provozní výnosy naopak stouply zhruba o 23 procent na 93,4 miliardy. Vyplývá to z údajů, které ve čtvrtek společnost zveřejnila. Oznámila také, že představenstvo ČEZ navrhuje vyplatit z loňského zisku rekordní dividendu 117 korun na akcii. Rozhodne o tom valná hromada 26. června.
Většinovým akcionářem ČEZ je stát, který prostřednictvím ministerstva financí drží zhruba 70 procent akcií firmy. Akcionáři by při schválení návrhu dostali asi 63 miliard, z toho stát 44 miliard.
„Nejde o velké překvapení, lze říct, že stát s takovým příjmem počítal. Už loni v říjnu podle návrhu státního rozpočtu stát počítal s výrazným navýšením příjmu z dividend,“ uvedla ve vysílání Radiožurnálu analytička Českého rozhlasu Jana Klímová.
Jednou z příčin letošního výrazného poklesu zisku i důvodem pro výplatu vysoké dividendy byly rekordní zisky ČEZ v loňském roce. „Návrh (dividendy) odpovídá výplatě 80 procent dosaženého konsolidovaného zisku skupiny ČEZ za rok 2022 očištěného o mimořádné vlivy, tudíž horní hranici platné dividendové politiky společnosti,“ sdělil generální ředitel ČEZ Daniel Beneš.
Předchozí nejvyšší dividendy se pohybovaly jen kolem 50 korun na akcii. V roce 2009, kdy byla schválena zatím nejvyšší dividenda ČEZ, vyplatila firma akcionářům 28,3 miliardy korun. Nyní navrhovaná výplata dividendy je tak více než dvojnásobná.
„S ohledem na mimořádná zdanění tržeb a zisků energetických firem předpokládáme, že skupina ČEZ letos odvede českému státu na dividendách, daních z příjmů a odvodech z tržeb výroby více než 100 miliard korun,“ doplnil Beneš.
Mimořádné odvody
Cena akcií firmy ČEZ je nejvyšší za 15 let, jedna vyjde na 1222 korun
Číst článek
Za poklesem zisků v prvním čtvrtletí letošního roku stála podle ČEZ kromě vysoké srovnávací základny z loňského roku také mimořádná zdanění. Vláda totiž loni zavedla daň z neočekávaných zisků a mimořádné odvody z nadměrných tržeb, které mají pokrýt náklady na opatření související s prudkým růstem cen energií.
„Na propadu čistého zisku se podílí také zavedení tzv. windfall tax, tedy válečné daně, a to ve výši 60 procent nad standardní sazbu, která vstupuje v platnost právě letos,“ vysvětlila analytička Jana Klímová.
„Náklady na odvody z nadměrných tržeb výroby přesáhly deset miliard korun a daň z neočekávaných zisků činila devět miliard korun. Za celý rok 2023 očekáváme odvody z těchto mimořádných opatření ve výši 30 až 40 miliard,“ uvedl člen představenstva ČEZ a ředitel firemní finanční divize Martin Novák.
S ohledem na pokles tržních cen elektřiny upravila firma ČEZ výhled hospodaření na letošní rok. Provozní zisk před odpisy (EBITDA) očekává v rozmezí 105 až 115 miliard korun a čistý zisk očištěný o mimořádné vlivy 33 až 37 miliard.
