ČSSD chce zastavit zdražování energie a posílit vliv státu v některých podnicích
Sociální demokraté, pokud vyhrají volby, hodlají zasáhnout proti cenám energií či bankovních poplatků, které jsou podle nich v České republice příliš vysoké. Vyplývá to alespoň z článků čelních představitelů ČSSD.
Předseda sociální demokracie Jiří Paroubek v Mladé frontě Dnes přímo uvádí, že je potřeba regulovat monopoly a kartelové dohody zákonem nebo posílením vlivu státu.
Podle místopředsedy ČSSD Milana Urbana cena elektřiny stoupla od roku 2006 o 122 procent, vodné a stočné o 34 procent, cena tepla o 45 procent.
ČSSD hodlá omezit vliv monopolů a kartelů na cenu enrgie. Chystá také přísnější regulaci bankovního sektoru. Téma pro místopředsedu strany Milana Urbana a ekonoma CERGE-EI Lubomíra Lízala.
„Jsou to většinou čísla ze statistik ČSÚ a dalších renomovaných institucí. Jsou to tvrdá data,“ zmínil Urban v Radiofóru.
Zmíněná čísla ale zpochybňuje ekonom CERGE-EI Lubomír Lízal.
„ČSÚ má jednotnou metrologii, kterou data počítá. Když vezmeme růst výdajů domácností o 27 procent a porovnáme je z čísly, které uvádí ČSSD, jenž jsou vyšší, není mi jasné, jak mohou získat průměrem velkých čísel číslo malé. Je vidět, že zmíněné cifry byly vybrány selektivně, aby působily opticky větší,“ řekl Lízal v Radiofóru a dodal, že navzdory zmíněnému faktu skutečně domácnosti za avizované položky platí více než před čtyřmi lety.
„Ceny sice rostly, ale odpovídaly také růstu mezd. Z reálného pohledu tak platí domácnosti přibližně stejně,“ upřesnil ekonom CERGE-EI.
Urban: V ČR nefunguje trh s elektrickou energií
Podle Urbana je ale nicméně znepokojující fakt, že v ČR je aktuálně dražší cena energie než v některých vyspělejších státech EU.
„Hlavní důvod je ten, že nefunguje trh z elektrickou energií. Cena, která se za ni stanovuje na burze je antitržní, regulační úřad nedělá potřebné kroky. V oblasti bankovního sektoru je navíc zřejmé, že dohled ČNB nad ostatními bankovními subjekty nefunguje. Totéž se týká i telekomunikačních služeb, kdy tři existující mobilní operátoři sice kartelově nespolupracují, ale zalíbeně na sebe hledí a poplatky jsou v ČR vyšší než kdekoli v EU,“ míní Urban.
S argumentem, že cena za elektrickou energii není tržní ale nesouhlasí Lízal: „Cena je naopak velmi tržní a ukazuje se to, že poptávka po energii šponuje ceny nahoru. Růst je tedy logický a všeobecný. Rovněž v okolních státech jsou ceny za energii pro domácnosti i velkoodběratele jsou srovnatelné s ČR. Ve špatné regulaci problém rozhodně nevidím.“
Také podle únorového srovnání rakouské organizace E-Control je cena elektřiny pro domácnosti v Praze zhruba 4,90 za kilowatthodinu. V Kodani je to asi 7,30, v Aténách asi 3 koruny. Z toho vyplývá, že ceny v Česku nejsou vyšší než všude jinde v Evropě, což zpochybňuje i některé argumenty ČSSD.
„Taková čísla jsou nesmyslná,“ myslí si Urban.
Dvojí metr
Na druhé straně cena elektřiny v Praze je vyšší než v Londýně, Paříži nebo Římě. Podle Lízala je ale třeba na tvorbu cen za energii v rámci EU nahlížet různě.
„Je třeba vzít v úvahu více aspektů. Například růst české ekonomiky. V minulosti ČR nevykazovala tak velký ekonomický nárůst, tudíž i ceny za energii byly oproti EU levnější. Nyní je česká ekonomika silnější, což dokazuje i zpevnění koruny, rostou platy, logicky tedy dochází k nárůstu vstupů u domácností a jiných odběratelů,“ uzavírá ekonom CERGE-EI.
