Souboj o čtvrtého mobilního operátora jde do finále. Končí přihlášky do dlouho odkládané 5G aukce
Lhůta pro podání přihlášek do 5G aukce vyprší o nadcházející půlnoci. Po zhruba ročním odkladu přitom dražbu doprovázejí další komplikace. Stávajícím operátorům vadí podpora pro případnou novou firmu a kvůli tomu se pokusili tendr těsně před startem pozastavit. Prozatím neúspěšně. Aukci ovšem napadají i u Evropské komise. Kdo by mohl být novým konkurentem a zatlačit na snížení cen za mobilní služby, ale stále není jasné.
Český telekomunikační úřad vyhlásil aukci na začátku srpna. Krátce na to se všichni tři velcí operátoři obrátili na Městský soud v Praze. Ten žaloby společností O2, T-Mobile Vodafone a jejich návrhy na vydání předběžných opatření, která by tendr pozastavila, zamítl.
Radiožurnálu to potvrdila mluvčí soudu Markéta Puci. Operátoři nicméně můžou proti rozhodnutí podat kasační stížnost.
Kybernetický úřad představil virtuální 5G knihovnu, obsahuje sbírku postupů na ochranu sítí
Číst článek
Podle předsedkyně telekomunikačního úřadu Hany Továrkové stále běží ještě čtvrtá žaloba. Jeden z operátorů se totiž na soud obrátil podruhé. O koho jde, Továrková upřesnit nechtěla.
V souvislosti se soudními spory podotkla, že současné operátory nikdo nenutí se do dražby přihlásit, pokud se jim podmínky nelíbí. „Aukce sama o sobě nikomu do práv nezasahuje,“ řekla Radiožurnálu.
Proti aukci ovšem operátoři nebojují jen u soudu. Společnosti O2 a T-Mobile podaly i stížnost k Evropské komisi zejména kvůli údajné nedovolené veřejné podpoře. S komisí jedná rovněž Vodafone.
Komise dosud žádné rozhodnutí nevydala, telekomunikační úřad podle Továrkové stihl pouze do Bruselu odeslat své stanovisko. „Důkazy, které jsme v první fázi komisi poslali, podle mě svědčí o tom, že k žádné veřejné podpoře nedošlo,“ je přesvědčena.
Nedovolená podpora
Výhrady velkých operátorů týkající se údajné nedovolené podpory směřují především k tomu, že telekomunikační úřad podpořil příchod nové konkurence takzvaným národním roamingem.
Současní operátoři, kteří by vydražili frekvence v pásmu 700 MHz, by museli případného nováčka (nebo nováčky) pustit do svých sítí, než si postaví vlastní.
Nárok na národní roaming ale mají i společnosti, které v roce 2017 vydražily frekvence v pásmu 3,7 GHz. Konkrétně jde o Nordic Telecom a ostravskou Podu. Do nadcházející aukce se vůbec nemusí přihlásit a stejně si budou moct požádat o vstup do sítí konkurence, pokud splní další kritéria.
Firma Huawei nezískala v Česku bezpečnostní prověrku. Zvažuje, že požádá o nižší stupeň
Číst článek
„Přiznání práva na národní roaming dvěma operátorům takovým způsobem, že ani nemusí v nadcházející aukci získat žádné kmitočty, podle našeho názoru porušuje pravidla poskytování veřejné podpory,“ uvedl pro Radiožurnál mluvčí Vodafone Ondřej Luštinec.
Předsedkyně telekomunikačního úřadu Továrková, která v minulosti spolupracovala se zmíněnou Podou, rozšíření národní roamingu i na frekvence z minulé dražby ale dřív vysvětlovala tím, že by pro ně měla platit stejná pravidla jako pro pásmo 3,5 GHZ, o které se bude soutěžit nyní.
Pásma 3,5 GHz, které je vhodné pro rychlé fungování 5G sítí, se týkají další výhrady velkých operátorů. Telekomunikační úřad jim nastavil maximální množství kmitočtů, které můžou vysoutěžit, v rozporu s doporučením Evropské komise. Ta uvádí 80 až 100 MHz, ČTÚ jim ale dal k dispozici pouze 60 MHz. Limit se navíc počítá společně s frekvencemi, které mají ve zmíněném pásmu 3,7 GHz.
„Pro sítě 5. generace je právě pásmo 3,5 GHz klíčové, protože nejvíce terminálů a zařízení bude podporovat toto pásmo. Je proto důležité, aby jej ČTÚ distribuovalo operátorům, kteří ho skutečně využijí pro 5G. Zatím to tak ale není,“ upozorňuje mluvčí T-Mobile Jiří Janeček.
Podle předsedkyně ČTÚ Továrkové ale současní operátoři mají spektra dost a 5G sítě můžou stavět i na jiných kmitočtech.
Nedostatek volných kmitočtů
O pásmo 3,5 GHz ovšem bude velký zájem a volných kmitočtů není dost pro všechny. Nižší limity pro stávající operátory můžou zvyšovat šance pro nové společnosti. Zatím ale stále není jasné, kdo by se mohl stát vyzyvatelem současných hráčů.
Ambicí stát se čtvrtým operátorem se dřív netajila společnost Nordic Telecom. Jestli se ale skutečně přihlásí, potvrdit odmítla. „Podmínkami vyhlášené aukce kmitočtů se zabýváme, ale zatím se veřejně nebudeme vyjadřovat k našemu postupu v této věci,“ říká Lukáš Šiml, tiskový mluvčí Nordic Telecomu.
Šéfka telekomunikačního úřadu k žalobě kvůli 5G: Nikoho jsme nezvýhodnili, ani jsme nenarušili soutěž
Číst článek
Účast nechtěl komentovat ani energetický podnik ČEZ, který v květnu nečekaně připomínkoval jeden z návrhů pravidel tendru. Na jaře tvrdil, že ve vstupu na telekomunikační trh vidí novou obchodní příležitost. Do té doby se přitom aukci nezajímal, i když ji telekomunikační úřad připravuje zhruba dva roky.
Jestli někdo dřív naznačil cíl stát se čtvrtým operátorem, byly to právě tyto dvě společnosti. Nordic Telecom už nyní nabízí například připojení k internetu, internetovou televizi a funguje jako virtuální operátor. Toho provozuje rovněž ČEZ, který pro potřeby energetiky postavil i vlastní optickou síť. Další zkušenosti v telekomunikacích ale nemá.
Záměr expanze v této oblasti ale už dřív menšinový akcionář ČEZ Michal Šnobr označil za nesrozumitelný. Podle něj jde jen o další příklad, jak vedení polostátního podniku vychází vstříc politickým požadavkům. Mluvčí ČEZ už dřív politické zadání vyloučil.
Telekomunikační úřad přitom vyhověl řadě návrhů, které poslal právě ČEZ. Jde například o možnost se z celé aukce stáhnout, pokud se mu nepodaří vydražit frekvence v pásmu 3,5 GHz. Takový postup přitom nemůže využít společnost Nordic Telecom, protože to podmínky neumožňují společnostem, které mají zmíněné frekvence pásmu 3,7 GHz. Nordic se proti tomu ohradil s tím, že ho to znevýhodňuje a že to může vést k umělému navyšování ceny. Podobné výhrady navíc vznesli i velcí operátoři. Podle telekomunikačního úřadu má ale toto pravidlo chránit zájemce, které ještě žádné kmitočty nemají.
Jasno v tom, jak aukce dopadne, ale hned tak nebude. Telekomunikační úřad ve čtvrtek otevře přihlášky a zveřejní, kolik společností se přihlásilo. Jejich jména ale zůstanou tajná a samotná dražba začne zřejmě až v listopadu. Jak dlouho bude trvat, to se v podstatě nedá odhadnout. Proces se může protáhnout klidně až do Vánoc.