‚Šampaňské‘ z jablek?
Tvrzení, že šumivé víno, srovnatelné třeba s proseccem, cavou nebo crémantem, lze udělat bez základní suroviny, kterou je hroznové víno, vypadá nesmyslně. Není to nesmysl. Šumivý cider můžeme přirovnat k něčemu mezi proseccem a lehčím sektem, s výraznější ovocnou chutí. Na rozdíl od klasických šumivých vín se cider vyrábí z fermentovaných jablek, což mu dodává jemnou, ovocnou chuť, která je často méně sladká než u šumivých nápojů z hroznů.
V doušku šumivého cideru cítíme jemné bublinky, které připomínají uvedenou klasiku, a přestože bývá méně alkoholický než víno, stále nabízí osvěžující, čistý a živý profil. Cider lze považovat za skvělou alternativu pro ty, kdo hledají něco lehčího, méně sladkého a přirozeně ovocného na oslavu nebo přípitek.
Kdo s tím začal
Šumivý cider, někdy označovaný jako „perlivý cider“, je oblíbenou variantou tohoto jablečného nápoje, která vyniká přirozenou nebo přidanou šumivostí. Je vyráběna především ve Francii (zejména v oblasti Normandie a Bretaně), kde se tato tradice začala rozvíjet již ve středověku, ale také ve Velké Británii (v oblastech jako Herefordshire a Somerset).
V posledních desetiletích se šumivý cider stal populárním i v dalších zemích včetně USA, Španělska (Asturie a Galicie) a také v Česku, kde jej vyrábějí někteří menší producenti.
Ďábelská vejce a žhavá dáma z Jihu
Číst článek
První zmínky o šumivém cideru pocházejí z Francie, kde místní sedláci a farmáři začali experimentovat s fermentací jablek, aby prodloužili jejich trvanlivost. Jablečný mošt byl po lisování uložen do nádob, kde přirozeně procházel fermentací, a pokud byl skladován v uzavřených nádobách, vznikl nápoj s bublinkami. Tento proces byl podobný jako u šumivých vín, což inspirovalo ke vzniku různých technik pro dosažení vyšší kvality a stability.
Metody zpracování
Tradiční je zpracování podobné jako u šampaňského. Hned mi proběhla hlavou myšlenka, jak se k tomu stavějí francouzští vinaři z oblasti Champagne. Vždyť jim „nějací“ pěstitelé jablek sahají na „zlatou slepici“ a opisují od nich propracovanou výrobní metodu. Ale vzhledem k tomu, že se to dělo kousek od nich, Normandie a Bretaň nejsou tak daleko, nechalo je to klidnými, i oni vědí, že víno, v tomto případě šampaňské, se vyrábí pouze z vína.
Zpět k technice zpracování jablečného moštu.
DAGMAR HEŘTOVÁ
Foodblogerka a gastronomická žurnalistka, která pravidelně přispívá do tištěných a internetových periodik především informacemi o surovinách, jejich zpracování až po
recepty. Na webu Tastejourney píše o jídle, nových trendech a dělí se o gastronomické postřehy z cest. Vybrané gastroglosy vyšly v knižní podobě pod názvem Vidličkou po mapě
Po primární fermentaci se cider stáčí do lahví a přidá se cukr a kvasinky, což spustí druhou fermentaci přímo v láhvi.
Další metodou je charmat, která se používá také při výrobě prosecca. Cider prochází sekundární fermentací ve velkých nádržích pod tlakem, odkud je následně stáčen do lahví.
Původní je přirozená karbonace, při níž cider prochází fermentací v uzavřených nádobách, přičemž přirozeně vzniklý oxid uhličitý vytváří perlivý efekt. Nejprůmyslovější metodou je sycení, přidání oxidu uhličitého do již hotového cideru.
Historie a vývoj cideru
První zmínky o cideru pocházejí pravděpodobně z období starověkého Řecka a Říma, kde lidé objevili fermentaci jablečné šťávy. Cider se však jako tradiční nápoj rozvinul především v západní Evropě, a to zejména ve Francii a Anglii. V raném středověku se začala výroba cideru rozšiřovat na britských ostrovech, kde jablka rostla hojně a poskytovala dostatečnou úrodu.
Cider se vyrábí fermentací jablečné šťávy, při níž se používají různé odrůdy jablek podle požadovaného typu a chuti nápoje. Na výrobu se často pěstují speciální odrůdy ciderových jablek, která nejsou vhodná ke konzumaci v syrovém stavu kvůli jejich trpké a hořké chuti.
Tento druh jablek přispívá k tomu, aby měl výsledný cider komplexnější chuť a vyšší obsah tříslovin. Proces výroby cideru zahrnuje lisování jablek, získání šťávy a následnou fermentaci za účelem získání alkoholu. Po fermentaci může cider projít dalšími kroky, jako je pasterizace nebo přidání dalších příchutí.
Minulost, trendy a budoucnost anglického cideru
V posledních letech obliba tohoto nápoje roste, což je patrné zejména v Anglii a USA. Důvodem nárůstu spotřeby cideru je i rostoucí zájem o přírodní produkty a lokální suroviny. V Anglii se cider stále těší silné pozici, ale i zde probíhají změny – trh je ovlivněn rostoucí konkurencí z řad řemeslných piv a dalších alternativních nápojů. Cider se často prezentuje jako nápoj s nižším obsahem alkoholu (od 1,2 % do 8,5 %), který oslovuje mladší generace a příznivce zdravějšího životního stylu.
Večeře s beduíny a velbloudí guláš
Číst článek
V Anglii existuje jeden z nejstarších místních rituálů – jde o starý anglický zvyk zvaný „wassailing“. Tento rituál pochází z oblasti západní Anglie, zejména ze Somersetu a Devonu, a traduje se od středověku. „Wassail“ (což znamená „buď zdráv“) je tradice, kdy lidé v zimním období navštěvovali sady a za zpěvu a tance prosili o bohatou úrodu jablek na příští rok.
Bylo zvykem polévat jabloňový strom ciderem, což symbolizovalo poděkování přírodě a mělo přinést dobrý růst. Někdy se do větví stromu vkládal i kousek chleba namočený v cideru. Tato tradice byla zároveň společenskou událostí, která spojovala komunitu, dnes se v některých oblastech obnovuje jako turistická atrakce.
Cider se také těšil oblibě u několika anglických panovníků. Například anglický král Richard Lví Srdce, známý z křížových výprav, údajně preferoval cider před pivem či vínem. Během jeho vlády měl cider i určitý význam jako symbol anglického venkova a vlastenectví.
V 17. století se cider stal oblíbeným nápojem Karla II., který údajně vlastnil soukromé sady na jeho výrobu. Královský dvůr konzumoval takové množství cideru, že se traduje, že během oslav, kdy byla ciderem pokropena celá zahrada, vznikl zvyk servírovat cider venku v keramických džbáncích, které chránily obsah před sluncem.
Nastává konec michelinských hvězd?
Číst článek
Anglické šumivé cidery nejsou ve finální podobě levnou záležitostí. Klasická lahev podobná té na šampaňské se prodává za cenu okolo 24 liber, což je něco přes 700 korun. Musíme však vzít v úvahu, že se tyto šumivé cidery vyrábějí stejnou metodou jako šampaňské víno a používá se tradiční technika „remuage“ (setřásání kalů), kdy se každá láhev každý den otočí o 1/8 s malým nakloněním, aby se zajistilo, že se sediment kvasnic šampaňského nahromadí v hrdle láhve a je připraven k degoržování (odstranění kalů). Kvůli odstranění kvasinkového sedimentu se každá láhev vylije ručně a tím se získá dokonale čirý šumivý cider.
K čemu je vhodný
Šumivý cider se skvěle hodí jako aperitiv díky své osvěžující kyselosti a bublinkám, které stimulují chuťové buňky. Je výborný k párování s různými pokrmy, zejména s mořskými plody, lehkými saláty, měkkými sýry a ovocnými dezerty. Suchý šumivý cider dobře doplňuje i tučnější jídla, jako je uzený losos nebo paštiky, zatímco sladší varianty lze podávat s ovocem nebo lehčími dezerty.
Jednoduše řečeno, vánoční svátky a oslava nového roku jsou přede dveřmi, proč je tedy neoslavit právě šumivým ciderem
Poznámka na závěr.
V českém jazyce se správně označuje jako cidre (výslovnost [sidr]), nebo také cider (výslovnost [cider]) ,v angličtině se cider vyslovuje [sajdr] a ve francouzštině [sídr].
