Začít v Česku s ekologickým zemědělstvím nedává ekonomicky smysl, zjišťuje výzkum Tomáše Uhnáka
V Česku trvale ubývá lidí v zemědělství a jedno procento společnosti obstarává potraviny pro zbytek. Umělec a doktorand na České zemědělské univerzitě Tomáš Uhnák spolu s dalšími umělci oslovil řadu ekologických českých pěstitelů, výsledky svého výzkumu teď prezentuje na bienále Ve věci umění ve Veletržním paláci Národní galerie v Praze. „Z půdy se stává komodita, kterou už často nedává ekonomicky smysl si pořizovat,“ říká pro Radio Wave.
„Některé výzkumy říkají, že nikdy v dějinách lidstva nebylo tolik rolníků jako dnes, ty počty se odhadují na 2,2 miliardy lidí. Ti produkují cca 70 až 80 procent potravy,“ porovnává Uhnák situaci u nás a v ostatních zemích.
Která práva z deklarace OSN nejvíc rezonují mezi českým ekologickými rolníky, zjistíte ve Vlně Terezy Havlínkové
„Zároveň čelí různým typům násilí, vykořisťování a záborům půdy. Tomu rolnictvo u nás nečelí, ale jsou témata, která jsou společná, jako třeba přístup k ekologickým osivům, právo na půdu nebo přístup na trh,“ dodává umělec.
Čísla ekologického zemědělství u nás sice stoupají, ale o naplnění potenciálu se podle Uhnáka stále bavit nemůžeme. „V rámci Evropské unie jsme na šestnácti procentech zemědělské půdy ekologického zemědělství. Z nadpoloviční většiny ekologické potraviny dovážíme z jiných zemí,“ dodává.
Kolik procent české společnosti jsou samozásobitelé? Poslechněte si podcast Vlna.