Ekonom: Egypt a Tunisko ukáží směr vývoje blízkovýchodních zemí
Situace v Severní Africe a na Blízkém východě se na první pohled uklidňuje. Protesty v ulicích Káhiry jsou klidnější, v Jordánsku po bleskové výměně vlády zavládl klid. Z dalších zemí v regionu pak nepřicházejí signály, že by domino-efekt nastartovaný v ulicích tuniských měst pokračoval. Akciové trhy a méně bezpečná aktiva díky tomu posilují. A to i přesto, že je míra nejistoty stále ještě značná.
Velkou neznámou představuje například to, kdo a jak bude vládnout Jordánsku a zejména pak Egyptu, jediným dvěma arabským zemím, které mají s Izraelem podepsanou mírovou dohodu, a díky kterým se Západu daří udržet si v oblasti bohaté na ropu a plyn svůj vliv a ohlídat si své zájmy.
Jak na Rádiu Česko uvedl Petr Robejšek, expert na mezinárodní hospodářství a politiku, který situaci sleduje, existuje v této souvislosti určitá nejistota.
Hostem Rádia Česko byl expert na mezinárodní hospodářství a politiku Petr Robejšek.
„Jestliže teď dojde k demokratizaci, to není jen láska a pravda, ale současně i lobbizmus a tlaky na osvobození hospodářství, které jsou obvyklé spjaté s liberalizací a otevřeností vůči mezinárodním investorům. Z minulosti víme, že v mnoha rozvojových zemích to vedlo spíše k diktátu nadnárodních organizací a pochybných pouček o samospasitelnosti trhu. To znamená, že pro Západ se situace bezpochyby zhorší,“ vysvětlil.
Připomněl, že značnou roli by hrála a bude hrát Čína. „Která je vlastně podobně politickoekonomicky strukturovaná. Je to země autokraticky ovládaná a tudíž je schopná velice jednoznačně, rychle, bez diskusí operovat ve směru svých zájmů,“ uvedl.
Dodal, že demokratická kultura dlouhodobých debat, uvažování a ohledů na hodnoty je v této konkurenci velmi oslabená. „A právě to mám na mysli v souvislosti s ohrožením západních zájmů,“ uvedl.
Orient se modernizuje
Pokud by se naplnil z pohledu Západu nevhodný scénář a k moci by se v Egyptě a jinde dostaly méně přátelské síly, krátkodobě by to byla podle Robejška záminka pro spekulanty s burzovními deriváty, které jsou vázané na energie. „Ti by to samozřejmě využili a už také využívají k tomu, aby si trošku přivydělali.“
Obecně pro hospodářskou spolupráci by to však podle něj v prvních měsících neznamenalo příliš mnoho. „Protože i méně přátelské síly by byl odkázány na příjmy, které jim poskytuje ochod se západními zeměmi,“ dodal.
Dlouhodobě se však podle Robejška jedná o něco, co je na jednu stranu negativní a na druhou pozitivní. „Osobně si myslím, že se Orient pomalinku a protiřečivě modernizuje. Tím roste i role hospodářského vývoje a životní úrovně na úkor náboženského fundamentalismu,“ vysvětlil.
V současné době je podle něj situace blízkovýchodních zemí na křižovatce a Egypt a Tunisko ukáží, kterým směrem se vývoj bude ubírat. „Jestli se čínská autokratická tendence prosadí na úkor západní demokratické. Nebo jestli se Západu podaří stabilizovat tyto země,“ uvedl.
