EU zřejmě navrhne vyloučit Rusko z platebního systému Swift. Česko to zváží
Evropská osmadvacítka může do týdne ještě více přitvrdit sankce uvalené na Rusko. V pondělí mají členské země EU dostat návrh Evropské komise. Nové sankce mají například více omezit obchodování s některými výrobky a mohly by ruským firmám ztížit mezinárodní platby. Několik zemí včetně Česka si chce dobře rozmyslet dopad takových sankcí na jejich hospodářství.
Na přitvrzení sankcí se domluvili lídři členských zemí na mimořádném summitu v Bruselu.
„Pokud situace na Ukrajině zůstane stejná jako teď nebo bude dál eskalovat, budeme jednat o dalších sankcích v oborech, to znamená sankce ve finančním, ale také energetickém sektoru,“ oznámila po schůzce německá kancléřka Angela Merkelová.
Návrh sankcí zašle Evropská komise do všech členských zemí v pondělí, aby je mohly posoudit jejich vlády.
Ta česká se k tomu dostane na pravidelném zasedání ve středu. Pak dají vlády mandát velvyslancům, aby se účastnili společného zasedání a schvalování při EU. Tato schůzka bývá ve čtvrtek či pátek.
„Tak jako každý jiný legislativní návrh ho musí schválit rada čili nějaká formace složená z ministrů členských států Evropské unie. Nebo může být takový návrh schválen takzvanou písemnou procedurou, která nahrazuje svolání schůze ministrů členských států,“ vysvětluje proces schvalování při EU český velvyslanec při Evropské unii Martin Povejšil.
Pokud budou sankce schváleny, mohly by se začít zavádět okamžitě, tedy nejdříve v pátek.
Není dosud jasné, o jaké sankce půjde. Primárně se jedná o rozšíření sankcí stávajících, například vývoz některých špičkových technologií nebo výrobků. Zákaz by se rozšířil na dovoz do Ruska, zejména výrobků a technologií pro možné vojenské použití.
Tento zákaz by měl platit pro všechny. Například přesnou elektroniku nedostanou jen podniky, které by mohly použít pro vojenské účely, ale ani nemocnice, školy a další. Očekává se, že by to mohlo opozdit vývoj Ruska i znepříjemnit život lidem, aby i oni viděli, že počínání vedení jejich země má následky, které se dotknou i jich.
Uvažuje se také o vyloučení Ruska z platebního systému Swift. Ruským podnikům by byl přerušen veškerý bankovní styk a zejména bezhotovostní platby – odchozí i příchozí.
Rezervovaný přístup některých členských zemí
Nelze očekávat, že přijetí sankčních opatření bude jednomyslné. Několik států si předem vyhradilo, že některé sankce nezavede či je přinejmenším pečlivě zváží. K nim patří Maďarsko, Slovensko, Rakousko i Česko.
„Vyhradil jsem si právo s některými součástmi tohoto návrhu nesouhlasit. Pokud tam budeme předpokládat například tak velké hospodářské škody, které nebudeme jako Česká republika pokládat za přiměřené,“ říká premiér Bohuslav Sobotka.
Premiér Sobotka považuje za nutné nechat otevřené diplomatické kanály a s ruským prezidentem Putinem dále mluvit, protože není s kým jiným jednat.
„Diplomacie je tady od toho, aby byla možná v zásadě kdykoli a za jakýchkoli podmínek. Jak pravděpodobná taková jednání jsou v dohledné době, to je jiná otázka,“ vyjadřuje naději na smírná jednání Martin Povejšil.
České hospodářství by nicméně nebylo tolik ovlivněné sankcemi EU směrem k Rusku, ale zejména ruskou odvetou v případě, že by země zakázala něco dovážet.
Jednotný unijní postup je však nutný pro to, aby Rusko dopad sankcí pocítilo. To by se ovšem v případě rozptýleného a odlišného postupu členských zemí zaručeno nebylo. Vláda v Moskvě bude možná ještě zkoušet, co si ještě nechá EU líbit, kam až může zajít.
Stanovení společných pomyslných hranic pro Rusko očekávají zejména diplomaté z pobaltských států, které se logicky bojí o svoji integritu a ani jejich důvěra v obrannou funkci NATO není moc velká.
Na unijním summitu také šéfové vlád zemí osmadvacítky zvolili nástupce Hermna van Rompuye a Catherine Ashtonové - tedy nového předsedu Evropské rady a šéfku unijní diplomacie. Jejich místa zaujmou polský premiér Donald Tusk a italská ministryně zahraničí Federica Mogheriniová.
„Dohodli jsme se také, že Donald Tusk bude předsedat setkáním lídrů zemí eurozóny. Ukazuje to, že chceme být jednotní a podle mě je to také důležité rozhodnutí. Evropa čelí velkým výzvám, a proto je dobře, že máme ve svém čele tak kompetentního a odhodlaného Evropana,“ zhodnotila volbu Donalda Tuska německá kancléřka Angela Merkelová.
