Evropské banky si musí kvůli krizi obstarat desítky miliard eur
Evropské banky si musí obstarat desítky miliard eur. Na schůzce v Bruselu se na tom dohodli lídři členských zemí Evropské unie. Podle nových předpisů musí mít banky základní kapitál ve výši alespoň 9 procent vzhledem k velikosti svých aktiv. To jim má umožnit přečkat současnou dluhovou krizi v eurozóně.
Řešení vleklé dluhové krize Řecka, zabránění jejího rozšíření na další státy a obnovení důvěry v evropskou měnu. To jsou hlavní cíle schůzek evropských lídrů, které v posledních dnech nabyly na intenzitě a konají se čím dál častěji.
Shodu na dokapitalizování bank vysvětlil ve Večerním Radiožurnálu zpravodaj Pavel Novák
Zatím se podařilo dosáhnout shody na tom, jak by se měly dokapitalizovat banky, aby přežily případné další turbulence, třeba pokud se odpustí velká část dluhu Řecku.
Bankovní domy mají mít všechny povinně základní kapitál alespoň 9 procent vzhledem k velikosti svých aktiv. Mají k tomu ale docela šibeniční termín, protože toho mají dosáhnout už do června příštího roku.
Banky v Česku splňují kritérium už nyní
Podle premiéra Petra Nečase mají české banky dostatek kapitálu už teď: „Já chci zdůraznit, že pro české banky to není problém, protože kapitálová přiměřenost se v průměru pohybuje u českých bank dokonce nad touto hranicí, někde na úrovni 13 procent.“
Kapitálová přiměřenost se podle premiéra Petra Nečase průměrně pohybuje na hranici 13 procent
Banky, které požadavky nesplní, budou muset získat dodatečné peníze na trzích. Těm, kterým se to nepodaří, pomůžou státy. Ale rozhodně to nebude zadarmo, říká Jan Vincent Rostowski - ministr financí Polska, jako země předsedající tento půlrok Radě členských zemí:
„Není to v žádném případě darování peněz majitelům bank. Výměnou za kapitálovou injekci by státy přejaly část vlastnických práv v dané bance. Země eurozóny by mohly v případě, že nebudou dostatečně solventní k rekapitalizaci bank, čerpat peníze na doplnění jmění v peněžních ústavech ze záchranného stabilizačního fondu.“
O kolik budou muset banky základní kapitál navýšit, se zatím konkrétně neví, záleží, jak velké bude škrtnutí řeckých dluhů. Čeká se, že to mohou být desítky, možná až stovky miliard eur.
Eurozóna stále nemá dohodu na škrtnutí části řeckých dluhů
Státy platící eurem se stále nedohodly na smazání části řeckého dluhu. Českému rozhlasu to řekl diplomatický zdroj z členské země eurozóny. Podle něj dnešní mimořádný summit lídrů eurozóny nakonec k takové dohodě pravděpodobně ani nedospěje.
Potvrdí tak pouze obecný záměr, že je potřeba škrtnout velkou část řeckých dluhů. Stejný, pouze obecný pokrok, se čeká i u snahy eurozóny zvýšit dosah svého záchranného fondu.
Eurozóna se stále nedohodla s bankami, které Řecku v minulosti půjčily. Požaduje po nich, aby odepsaly nejméně 50 procent řeckých dluhopisů. Soukromí investoři to ale stále odmítají.
Podle zdrojů Českého rozhlasu eurozóna nechce riskovat takzvaný chaotický bankrot, tedy škrtnutí řeckých dluhů bez dohody s investory. Summit se zřejmě nedohodne ani na konkrétním navýšení dosahu záchranného fondu eurozóny.
Pouze obecně konstatuje, že na stole jsou 2 možnosti: pojišťování části dluhopisů a založení zvláštní společnosti, do které by přispěli soukromí investoři a možná i rozvíjející se země světa. Definitivní způsob navýšení fondu má být znám do konce listopadu.
