„Počet osob v exekuci narostl za rok o 3,4 procenta, přestože máme rekordně nízkou nezaměstnanost a rostou mzdy. Ani vyšší platy a to, že mají lidé zaměstnání, jim nepomůže se z dluhové pasti dostat. Neustále platí jen úroky a sankce,“ uvedl autor mapy Radek Hábl.

Polovina lidí přitom dluží méně než 10 tisíc korun. Podle Hábla většinu vymáhané sumy činí hlavně náklady. Průměrná jistina dosahuje 65 tisíc korun.

Tři a více exekucí má téměř půl milionu lidí. Celkem 151 tisíc osob nad 15 let má přes deset exekucí. Je to asi 10 tisíc lidí mezi 18 a 29 lety a asi 6000 seniorů nad 65 let. Podle Hábla je 90 procent exekucí nevymahatelných.

V Ústeckém kraji je v exekuci 18 procent lidí nad 15 let, v Karlovarském pak 17 procent a v Libereckém 12 procent.

Nejlepší je situace na Vysočině a ve Zlínském kraji, kde má exekuci zhruba šest procent obyvatel starších 15 let. Nejvíc přibylo za poslední rok exekucí v Karlovarském kraji, a to o deset procent. V Ústeckém kraji zaznamenali autoři mapy nárůst zhruba o devět procent.

Největší podíl dlužníků s více exekucemi je v Ostravě. Větší množství řízení tam mají tři čtvrtiny zadlužených. Nejlepší je naopak stav v Mladé Boleslavi, kde vícečetné exekuce tvoří 57 procent z celkového počtu. „Rozdíl mezi okresem s nejvyšším podílem a nejnižším není zdaleka tak velký," zdůraznil Hábl.

Nutná novela insolvenčního zákona

Podle organizací, které se problematice věnují, je nutná novela insolvenčního zákona. Slibují si od ní, že pomůže lidem z dluhové pasti.

Odborníci doporučují zavést takzvanou místní příslušnost soudních exekutorů. Jeden exekutor by tak řešil všechny dlužníkovy dluhy. Marné exekuce by se také daly zastavit. Srážky ze mzdy by neměly od práce a splácení odrazovat. Nyní totiž čím víc člověk vydělá, o to víc se mu strhne. Posílit by se mělo i dluhové poradenství.

Se změnou systému souhlasí i Exekutorská komora ČR. „Kdo má deset exekucí, má často i deset exekutorů. Deset soudních exekutorů tak honí jednoho dlužníka. Min dvakrát ročně lustrují zaměstnavatele, banky a správu sociálního zabezpečení. Je to z valné části marná práce," uvedl člen prezidia komory Petr Polanský.

Podle něj místní příslušnost exekutorů podporují čtyři pětiny exekutorů, změna by přispěla k zefektivnění procesu a jeho větší hospodárnosti.

Miliony exekucí a vymáhání stovek miliard

Soudní exekutoři vedli na konci loňska 4,67 milionu exekucí. Celkem vymáhali téměř 238,71 miliardy korun. Za 16 let se podařilo ukončit asi 4,8 milionu z osmi milionů řízení, tedy tři pětiny. Polanský dodal, že zatímco v roce 2013 měl dlužník v průměru 3,4 exekuce, letos je to už 5,4 exekuce.

Proč je počet exekucí v Česku tak vysoký? „Počet exekucí zahrnuje i takzvané bezvýsledné exekuce, a to za celou dobu existence soudních exekutorů. Spadají sem například i exekuce, u kterých je vedeno insolvenční řízení, takže výkon exekuce u nich nemůže být prováděn. Neexistuje účinný nástroj, jak tyto bezvýsledné exekuce zastavit,“ doplnila mluvčí Exekutorské komory Martina Houšková.

Dluhy většinou vymáhají instituce - dopravní podniky, telekomunikační firmy nebo sociální správa. Podle Polanského by měla existovat možnost, aby bylo třeba po pěti letech bezvýsledného vymáhání možné proces zastavit.

Pokud by věřitel nechtěl, měl by složit poplatek na další pokračování řízení, a to třeba 500 korun na rok. Komora souhlasí také s tím, že by se dlužníkovi měla z výdělku strhávat jen určitá část. Zbýt by mu tak mělo víc než nezabavitelné minimum, motivovalo by to k hledání lepší práce a rychlejšímu splácení.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít