Extrémní vedra dopadla i na chmelaře. Úroda podle odhadů klesla o třetinu
Agrární komora nejspíš bude po státu požadovat náhradu škody za nedostatečnou úrodu chmele. Letošní produkce totiž kvůli vedrům klesne oproti loňskému roku o více než třetinu. Odhadují to pěstitelé, kteří tak celkově sklidí zhruba 4100 tun.
Chmelaři spočítali, že se jim tržby propadnou o 300 až 350 milionů korun. Kvůli suchu navíc bude mít chmel nižší obsah alfa hořkých kyselin, které jsou důležité pro typickou hořkost piva.
„Hlávek bylo malé množství, a i když chmel odkvetl a nasadil hlávky, tak během sucha nedokázaly uzrát, nedokázaly se uzavřít. A bohužel i tvorba alfa hořkých kyselin, které jsou první, co se při kvalitě chmele hodnotí, je letošní rok minimální," říká předseda Svazu pěstitelů chmele Luboš Hejda.
„Jestliže obvykle aromatické chmele mají alfu obsah asi 3,4 procenta, letos to vypadá na 2,2 až 2,4 procenta,“ vysvětluje.
V Česku se pěstuje hlavně odrůda s názvem Žatecký poloraný červeňák, která zabírá téměř 90 procent plochy z více než 4500 hektarů chmele. A tento druh je podle Luboše Hejdy na sucho nejnáchylnější.
Odhadovaná letošní sklizeň nebude stačit ani na pokrytí domácí spotřeby. Pivovary, které nemají smlouvy sjednané dopředu, budou mít potíže s nákupem chmelu.
Problémy s úrodou má také sousední Německo. Podle předsedy Chmelařství družstva Žatec Zdeňka Rosy budou mít v Německu o pětinu méně z hořkých odrůd a až o 40 procent z těch aromatických.
„Pěstitelské problémy mají i další země. Francie minus 30 procent, na Slovensku byl pokles u prvně sklízených odrůd 40 až 50 procent, u později sklízených okolo 30 procent. Dopad je celoevropský, a to jak v množství, tak v obsahu hořkých látek,“ říká Rosa.
Podle chmelařů tu jsou dva hlavní trendy, které zvyšují poptávku po českém pivu a chmelu. Tím prvním je velký zájem o vysoce kvalitní piva v asijských zemích a druhým pak velký rozmach minipivovarů.
Letošní sucho v Česku poškodilo i úrodu brambor, řepky nebo ovoce a zeleniny. Naopak dobře se dařilo obilovinám.