Úroda ovoce v Česku byla nejnižší za posledních 100 let. V porovnání s průměrem předchozích pěti let klesla o 65 %. Jediným ovocem s meziročním zvýšením sklizně byly meruňky a broskve.
Vinobraní na Slovácku skončilo. Úroda je podle vinařů kvůli jarním mrazům a letnímu horku silně podprůměrná. Menší množství by ale mohla vynahradit kvalita vín.
Letošní úroda tak bude zhruba třetinová. „Místo plánovaných tří tisíc tun budeme mít tak tisíc tun. Navíc je velké procento těch jablek, která jsme sklidili, s mrazovým poškozením.“
Jarní mrazy postihly většinu ovocných stromů, švestkám ale výrazněji neuškodily. Například pálenice v Uherském Ostrohu tak hlásí nejlepší čísla za poslední roky.
Většina financí, zhruba 378 milionů korun, půjde z rozpočtu Evropské unie, zbytek ze státního rozpočtu a zdrojů ministerstva zemědělství. Zvýhodněni budou pojištění sadaři.
Z údajů komory vyplývá, že se snížil výnos, nejhůře jsou na tom ozimá pšenice a ozimý ječmen. Loni dosáhl výnos základních obilovin 5,99 tuny na hektar, letošní výnos odhaduje komora na 5,42 tuny.
„Není tady prakticky nic. Někde mluvíme o pěti procentech úrody, když je to deset, je to úspěch. Z těch deseti je ještě polovina plodů poškozených,“ ukazuje ve svém sadu na Prachaticku Pavel Holub.
Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) v květnu řekl, že požádal Evropskou komisi o 100 milionů eur ze zemědělské krizové rezervy. V úterý se o výši kompenzace rozhodne.
Výborný žádá po Evropské unii 2,5 miliardy korun na pomoc českým ovocnářům. Peníze mají jít z krizového fondu, Česko usiluje o třetinu celkového rozpočtu. „Nedomnívám se, že ji dostaneme,“ uznává.
Díky nové mapě, kterou vytváří vědci z Akademie věd ČR, je nyní možné pro každý katastr zjistit, jaké klimatické podmínky lze očekávat ve třech navazujících 30letých obdobích do konce tohoto století.
Falys požaduje od firmy TotalEnergies kompenzace, které prý chce darovat na udržitelné farmaření. Také chce takto soudně donutit Total, aby okamžitě zastavil investice do další těžby fosilních paliv.
Mrazy zasáhly hlavně sady v Čechách. Ovocnáři odhadují, že škody přesáhnou miliardu korun. O výkyvech teplot řekl radiožurnálu více Jakub Hruška z ústavu globální změny Akademie věd.
Každé ráno teď vinaři sledují, jakou škodu jim způsobila další vlna nočních mrazů. Pro některé z nich kvůli tomu skončila sezona dřív, než vůbec začala. Nebudou mít totiž co sklízet.
Protože je letošní vegetace ovocných stromů až o měsíc urychlená, mrazy mohou ohrozit všechny ovocné druhy včetně hlavního druhu jabloní, uvedl předseda Ovocnářské unie České republiky Martin Ludvík.
Klimatická změna se projevuje i v letošní sezoně, zejména v nížinách začínají fenologické fáze u rostlin o tři týdny dříve, což je činí zranitelné vůči pozdním mrazům.
Zemědělci budou muset vyklízet naplaveniny na polích, aby je mohli připravit na sezónu. Situace komplikuje i obstarávání krmiva pro zvířata, které je po minulém suchém roce méně, než obvykle.
Řepná kampaň začala v září, trvala 137 dní a je tak druhou nejdelší hned po té minulé, která trvala 149 dní. Plán byl zpracovat zhruba milion tun řepy a to se povedlo.
„Letos, kdo v prosinci přijde, tak vypálí. Dřív to bylo tak, že kdo se v září nenahlásil, tak v prosinci už místo nebylo,“ říká Václav Caletka, majitel pálenice.
Brusnice borůvky totiž nestačily v létě dozrát kvůli velkým vedrům. Začaly dozrávat už v druhé polovině června, jejich plody ale uschly v tropických vedrech až 38 stupňů Celsia.
Počasí, které nám připadalo dobré, nebylo pro jablka to správné. Úrodu ovlivnilo i vyčerpání některých odrůd po loňské sklizni. A k tomu se přidal i celkový úbytek plodících jabloní.
Ve Španělsku letos vypěstovali zhruba 750 tisíc tun oliv. V minulých letech přitom obecně platilo, že země vypěstovala okolo 1,3 milionu tun oliv. Situace je podobná i v Řecku.
Menší úroda jablek u českých sadařů, podobně jako nadúroda, nemá na ceny v českých obchodech zásadní vliv. Česko je v produkci čerstvého ovoce soběstačné jen z 30 až 40 procent.
„I na pozemku, který byl insekticidně ošetřen, se mandelinky vyskytují. Vidíme, že ani takový zásah není stoprocentní,“ popisuje zemědělec Jaromír Toman.