Nechci zavřít oči a nemyslet na to, co přijde po nás, naznačuje místopředsedkyně Sněmovny Richterová
Vládní konsolidační balíček míří i přes kritiku ze strany opozice do závěrečného schvalování ve Sněmovně. „Od hnutí ANO nezazněl žádný realistický ucelený návrh, co s tím, když nám chybí stovky miliard, které potřebujeme k udržení sociálních služeb, školství a zdravotnictví na dnešní úrovni,“ upozorňuje Olga Richterová, místopředsedkyně Poslanecké sněmovny z Pirátské strany v pořadu Interview Plus.
„Přístup můj, Pirátů a všech koaličních stran je myslet na budoucnost, ne aby tady byla potopa. Už v roce 2021 Národní rozpočtová rada varovala, že v roce 2026 narazíme na dluhovou brzdu. A my se dohodli nejet dál, i když by ten náraz patrně odnesl někdo jiný,“ dodává.
Poslechněte si celé Interview Plus Jana Bumby. Hostem je Olga Richterová, místopředsedkyně Poslanecké sněmovny
Parlamentní opozice by podle ní měla věcně říct, jakým směrem by se ubírala. Lídr hnutí ANO Andrej Babiš prý ovšem místo toho jen rozdmýchává vášně.
„Ukazuje, že nejenže nechce dialog, ale těší se ze strachu a rozštěpení společnosti. Tuto ,medicínu‘ nechal společnosti ochutnat už během prezidentské kampaně, kdy spousta lidí uvěřila jeho strašení, že bude mobilizace,“ připomíná.
Praktický dialog s poslanci ANO je pak prý velmi individuální – někdo zůstává „hulvátem“, někdo se snaží chovat jinak, nebo i přizná, že věcem nerozumí.
„Poslanec Miloslav Janulík (ANO) říkal, že úspory se mu nelíbí, protože žijeme tady a teď. To podle mě ztělesňuje, proč jsme se dostali tak daleko. Nechci zavřít oči a nemyslet na to, co přijde po nás,“ dodává poslankyně.
Zvyšování daní je podle Richterové v rámci konsolidace nutné, není to ale jediné opatření. Vedle 100 miliard dodatečných příjmů a zdanění velkých mezinárodních firem se má například v následujících dvou letech ušetřit zhruba 150 miliard.
A pomoci má i novela insolvencí, která má přivést lidi z dluhových pastí zpět do legální ekonomiky.
Prioritou Pirátů prý bylo udržet co nejnižší DPH na základní zboží a služby nebo se snažit o co nejcitlivější zdanění práce.
„Celou řadu věcí narovnáváme, aby byly férovější a pomohou snížit ten obrovský schodek rozpočtu. Za obsluhu státního dluhu platíme strašlivé desítky miliard korun. To je způsob, jak peníze nevyhazovat oknem,“ podotýká.
Investice do budoucnosti
Návrh rozpočtu na rok 2024 počítá se schodkem 252 miliard korun, o jeho finální podobě se ale bude ještě jednat. Richterová zdůrazňuje, že se nesmí zapomenout ani na investice do budoucnosti, jako je výstavba bytů či škol a školek.
Konsolidační balíček prošel druhým čtením, míří ke schvalování. Úpravy požaduje opozice i koalice
Číst článek
Jejich nedostatek brání rodičům malých dětí vrátit se na trh práce prostřednictvím částečných úvazků.
„Soustředíme se na to, aby se to, co může vypadat jako úspora jeden rok, neprojevilo obrovským průšvihem v budoucnu. Je to třeba i téma asistentů ve školách nebo preventivních programů – ty stojí zlomek peněz, které by stát musel vynaložit, pokud by nebyly,“ uvádí Richterová.
Richterová také obhajuje navýšení rodičovského příspěvku o 50 tisíc korun, protože kvůli vysoké inflaci v posledních letech ztratil reálně na hodnotě o 100 tisíc korun.
„Navýšení je stejně jen o polovinu toho, o co rodiny reálně přišly. Hůře než rodiny s dětmi na tom jsou jen osamělí senioři a seniorky – těm se důchody valorizují a to je dobře,“ srovnává.
Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus, ptá se Jan Bumba.
