Kontejner na třídění oblečení do každé obce? ‚Je to ekonomicky nereálné,‘ zní ze svozové firmy

Staré oblečení, koberce nebo záclony. Pokud se nedají znovu využít, lidé by je měli správně třídit do kontejnerů na textilní odpad. Většina ho ale v Česku končí na skládce, odhaduje to Institut cirkulární ekonomiky. Od nového roku bude muset být speciální sběrné místo na textil v každé obci. Teď je v Česku asi 10 tisíc takových kontejnerů. Nicméně do nich se dává oblečení, které se dá znovu využít. Textilní odpad je tak možné třídit jen obtížně.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Kontejner na textil

Češi ročně vyhodí asi 180 tisíc tun textilu, od nového roku má být kontejner na textil v každé obci (ilustrační foto) | Zdroj: Profimedia

Starostové můžou sběrná místa zřídit třeba ve sběrném dvoře, některé menší obce zase plánují pravidelné svozy. Podle Lenky Harcubové, jednatelky firmy Potex, která provozuje textilní kontejnery, ale může být problém u malých obcí, které například nejsou u hlavních tras svozových a odpadářských společností.

Zavaleni oblečením. Evropa bojuje s textilním odpadem. Jak jsme na tom my?

Číst článek

„My i velcí partneři jako Diakonie Broumov nebo Dimatex se pokoušíme najít s obcemi nějaký model, kdy se do obcí zajíždí třeba jednou za čtvrt roku. Obsluhovat kontejnery pravidelně je ekonomicky nereálné,“ říká.

Například Diakonie Broumov, která už přes deset let recykluje staré oblečení a má na to vlastní kontejnery, plánuje rozšířit svou síť. A to o úplně nový druh popelnic právě na textilní odpad, tedy oblečení nebo koberce či prostěradla, které se znovu využít nedají. Z takového textilu mají od nového roku vznikat obdoby OSB desek, které se používají ve stavebnictví.

Odpovědnost výrobců

Cílem povinných sběrných míst je lepší třídění, dokonalejší recyklace a menší plýtvání textilem. Závazek se týká všech unijních zemí. Na evropské úrovni vzniká i další směrnice, která převede část odpovědnosti na výrobce textilu – takzvaný EPR systém, česky rozšířená odpovědnost výrobce, známá třeba u plastových odpadů nebo baterií. Výrobci textilu by tak de facto přispívali na třídění a recyklaci oblečení.

„Je to směrnice, která už se řeší v rámci pracovních skupin a počítá se s tím, že do konce roku by mohla být schválená. Během dvou let můžeme pracovat s tím, že EPR systém vznikne,“ říká za ministerstvo životního prostředí vrchní ředitel sekce ochrany životního prostředí David Surý (KDU-ČSL).

2:08

Rozemlít látku, knoflík i zip a zalít to pryskyřicí. Liberečtí vědci přišli na způsob, jak recyklovat textil

Číst článek

Lepší třídění

Česko navíc prosazuje zavedení minimálního cíle vytříděného textilu. Pokud na něm nebude shoda na evropské úrovni, Česko plánuje zavést vlastní limit, a to až na 30 procentech textilního odpadu. Později by se mohl zvyšovat.

Nejlepším lékem na plýtvání je ale prevence, tedy rozvážný nákup každého nového kusu oblečení. Podle analytičky Institutu cirkulární ekonomiky Andrey Veselé se teď znovu použije nebo zrecykluje jen 15 procent z vyhozeného textilu. Data ministerstva životního prostředí ukazují, že Češi vyhodí ročně přibližně 180 tisíc tun textilu.

Pro srovnání Diakonie Broumov, která sbírá oblečení, jež se dá znovu využít, zpracuje ročně jen asi 4,5 tisíce tun odpadu. Ten se z velké části se zrecykluje, 20 procent oblečení Diakonie exportuje jako oblečení – převážně do Afriky, víc než čtvrtina ale skončí v Česku na skládce.

Lucie Pávová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme