Ministři financí EU budou jednat o bankovní unii. Česko hrozí její blokací
Po dnešku by mohlo být jasnější, zda Česko opravdu zablokuje vznik takzvané bankovní unie. V Bruselu o ní budou jednat ministři financí států Evropské unie. Premiér Petr Nečas už v říjnu pohrozil, že převod dohledu nad bankami na Evropskou centrální banku bude vetovat. Dohled by byl přitom prvním krokem ke vzniku bankovní unie. Češi se obávají, že by kvůli ní mohli zahraniční vlastníci z českých bank vysát peníze.
O bankovní unii naposledy jednali lídři zemí unie na summitu v říjnu. Se současnou podobou návrhu nesouhlasí i řada dalších zemí. Kypr, který momentálně Evropské unii předsedá, se proto snaží najít kompromis a vyjít vstříc výtkám některých států.
Jedna skupina výtek se týká zemí, které mají svou vlastní měnu, ale přesto by se ke společnému dohledu nad bankami chtěly přidat. Dohled je totiž sice plánován pro země eurozóny, ale státy s vlastní měnou se mohou dobrovolně připojit.
Jde ale o to, jaké by pak tyto země měly rozhodovací pravomoci. Regulátorem bank má být Evropská centrální banka a v jejím vedení z logiky věci jsou jen země, které mají euro.
O bankovní unii mluvili na Rádiu Česko zahraniční zpravodaj ČRo Ondřej Houska a Jan Krajíček z ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity v Brně
Dohledový orgán v rámci ECB by proto přijímal rozhodnutí a výkonná rada ECB, v níž státy s vlastní měnou nejsou zastoupeny, by je akceptovala. Mohla by je pouze přijmout, nebo odmítnout. Každodenní rozhodování by bylo na orgánu, v kterém by byly i státy s vlastní měnou.
Druhý kompromisní návrh se týká zemí, které se rozhodnou zůstat mimo bankovní unii, což bude s největší pravděpodobností i Česká republika. Jde hlavně o rozhodování v orgánu zvaném EBA, Evropském úřadu pro bankovnictví, který vypracovává standardy, regulace a podobně.
Návrh kyperského předsednictví míří k tomu, aby státy, které budou v bankovní unii, nemohly automaticky majorizovat ty ostatní.
Česká republika není z hlediska výhrad vůči bankovní unii zdaleka osamocená, jde spíše o míru výtek. Česko je jedinou zemí, jejíž premiér takto otevřeně pohrozil vetem celé bankovní unie.
V návrhu bankovní unie, jak ho předložila Evropská komise, je skutečně je stanoveno, že dcera by mohla matce v případě problémů matky půjčit peníze. Komise na české výtky reaguje tím, že v návrhu stojí také to, že vysátí likvidity nemůže být libovolné nebo neomezené.
K půjčkám prý může dojít pouze tehdy, když matka je solventní, a může k nim dojít pouze v takové míře, aby nedošlo k ohrožení zdraví dcery. Podle Bruselu žádný masivní odliv peněz z českých bank nehrozí.
Politici i ekonomové tvrdí, že bankovní unie je zásadní pro přežití eurozóny. Bankovní unie neřeší současnou krizi, spíše by zabránila jejímu opakování do budoucna, protože by měla zpřetrhat pouto mezi státem a jeho bankovním systém.
Na příkladu Irska či Španělska je vidět, že je to smrtící spojení. Problémy bank strhávají do propasti i stát. Bankovní unie by také měla zabránit odlivu vkladů třeba ze Španělska do Německa.
Evropská komise chce jednotný dozor také proto, aby mohly unijní záchranné fondy poskytovat finanční pomoc ohroženým bankám přímo.
„Já jsem přesvědčen, že dotčené státy jsou ve dvojím rozpoložení. Bude-li nad nimi společný dozor, v rámci pomoci mohou být dotovány přímo banky. Ale ten stát zároveň ztrácí kontrolu nad bankami. Myslím, že po dozoru netouží, ale po tom, aby dostávaly podporu, ano,“ myslí si Jan Krajíček z ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity v Brně.
