Kalousek: Za 10 let počet státních zaměstnanců narostl o 70 tisíc, aniž bychom viděli zlepšení služeb
Jak dát do pořádku veřejné finance? Miroslav Kalousek a Mirek Topolánek sepsali deset doporučení současné vládě. Jaká jsou a pomohla by státu vrátit se k vyrovnanému rozpočtu? „Skutečně se musíme bavit jak o příjmové, tak výdajové straně rozpočtu a diskuse musí vést ke snižování schodku. S některými body desatera souhlasím, s jinými méně,“ reaguje ekonom z Institutu CERGE-EI Filip Pertold.
„Jsme na trajektorii neudržitelného hospodaření. Chtěli jsme vládě říct, aby udělala komplexní scénář, který pracuje na výdajové i příjmové straně bilance tak, aby se rozpočty začaly ozdravovat,“ uvádí v Pro a proti bývalý ministr financí a bývalý předseda TOP 09 a KDU-ČSL Miroslav Kalousek.
Jak dát do pořádku veřejné finance? Debatují bývalý ministr financí Miroslav Kalousek a ekonom Filip Pertold. Moderuje Lukáš Matoška
Podle něj ale navržený scénář není jediný možný. „Vláda má k dispozici mnohem lepší mozky, než jsou ty naše. Ale nějaký scénář musí mít a předložit ho.“
Poradce ministra práce a sociálních věcí, ekonom Filip Pertold z Institutu CERGE-EI považuje doporučení obou bývalých politiků za přínosný vklad do diskuse.
„Skutečně se musíme bavit jak o příjmové, tak výdajové straně rozpočtu a diskuse musí vést ke snižování schodku. S některými body desatera souhlasím, s jinými méně.“
„Pokud by stát začal navyšovat platy, vznikne tlak na privátní sféru a dostaneme se do inflační spirály.“
Miroslav Kalousek
Prvním bodem je propuštění desítek tisíc státních zaměstnanců. „V roce 2013 jsme vystačili se 413 tisíci zaměstnanci. Když někde musím z jakýchkoliv ušlechtilých důvodů počet zaměstnanců navýšit, tak někde jinde musím počty snížit. Za deset let narostl počet o víc než 70 tisíc, aniž bychom zaregistrovali zlepšení veřejných služeb,“ tvrdí Kalousek.
Pertold vidí hlavní problém s doporučením zmenšit počty zaměstnanců v tom, že se zaměřuje především na počty zaměstnanců, a ne na kvalitu jimi odvedené práce.
Inflace a státní sektor
„Také snižování mezd ve státním sektoru je problematické,“ pokračuje ekonom. „Víme, že to nakonec vždy dopadne na všechny. Bylo by potřeba nějak vyhodnocovat činnost jednotlivých úřadů, což je dost komplikovaný proces.“
V současnosti je naším největším nepřítelem inflace a stát je největší zaměstnavatel. „Pokud by stát začal navyšovat platy, vznikne tlak na privátní sféru a dostaneme se do inflační spirály. Kdybychom nebojovali s inflací, v našem návrhu by bylo snížit mzdové objemy o deset procent,“ vysvětluje Kalousek.
„Politici neumí přijít s nějakým jasným plánem, kde ušetřit, takže podle mě je jediná cesta komplexnější změna zdanění.“
Filip Pertold
Oba diskutující se shodují, že současný model valorizace důchodů je špatně nastavený a neudržitelný. Podle nich zatěžuje státní rozpočet přímo, ale pak také spíše motivuje k tomu, aby lidé vstupovali do důchodu dříve.
Dalším doporučením desatera je zvýšit spoluúčast ve zdravotnictví, aspoň za jídlo a hotelové služby ve zdravotnických zařízeních. „To jsou ušetřené jednotky miliard a mrzí mě, že je současný ministr financí jako velké peníze nevnímá.“
Na jakékoliv zpoplatnění je česká společnost extrémně citlivá, upozorňuje Pertold. „Takže ekonomicky by to nějaký smysl určitě mělo, ale politicky si to hodnotit netroufnu.“
„Je ale třeba něco dělat,“ žádá bývalý ministr. „Každý umí říkat, proč něco nedělat, ale nikdo neumí říci, co tedy dělat místo toho,“ konstatuje Miroslav Kalousek (TOP 09).
„Daňový systém změnu určitě potřebuje. Je zřejmé, že politici neumí přijít s nějakým jasným plánem, kde ušetřit, takže podle mě je jediná cesta komplexnější změna zdanění. Také máme nízké majetkové daně, daně z nemovitostí,“ připomíná ekonom a poradce ministra Filip Pertold.
Poslechněte si celou diskusi v audiozáznamu. Moderuje Lukáš Matoška.
