Mistrovskou zkoušku by mělo být možné složit nejdřív pět let po vyučení. A pro složení bude potřeba umět mnohem více, než stačí na získání výučního listu.

Mistr v oboru by tedy měl být schopen sám naplánovat a provést celou zakázku, nikoli se jen podílet na dílčích úkolech pod vedením někoho zkušenějšího.

„Pro lidi by to byl signál, že je to člověk, který má renomé v rámci cechu, že splňuje určité standardy. Samozřejmě pro konkrétní učně by to byla další meta v rámci jejich dalšího vzdělávání,“ vysvětlil ministr.

Společně s Hospodářskou komorou a Agrární komorou bude nyní ministerstvo pracovat na stanovení požadavků ke zkoušce. Až potom bude moci předložit zákon. Pilotní projekt mistrovské zkoušky by měl trvat do roku 2021.

Tříčlenná komise

Obdobu těchto zkoušek mají například elektrikáři, tzv. vyhlášku 50, kde se jedná především o bezpečnost. Podle délky praxe a vzdělání se skládají zkoušky z jednotlivých paragrafů této vyhlášky, přičemž platí, že o co vyšší vzdělání, o to stačí kratší praxe.

V tříčlenné komisi pro skládání mistrovské zkoušky by měl být zastoupen odborník nominovaný cechem či svazem z příslušného oboru, odborník s hlubokými znalostmi a praxí ve výuce v příslušeném oboru nominovaný jako zástupce školy vyučující danou problematiku a specialista přes ekonomiku a personalistiku.

O mistrovských zkouškách se začalo mluvit více loni na jaře v souvislosti s plánem Plagy upravit současné nastavení státních maturit, které kritizuje řada učitelů i dalších odborníků na vzdělávání.

Poukazují na to, že přibývá maturantů, kteří u zkoušek neuspějí. Podle některých odborníků není maturita potřebná na všech typech škol.

Martin Karlík, ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít