Německo chce jadernou energii nahradit větrnými parky na moři
Německo otevírá prostor expanzi větrných parků na moři. Vláda teď schválila návrh zákona, který umožní jejich mohutnou výstavbu. Mají nahradit jadernou energii, které se země vzdává.
Výstavba větrných elektráren na moři je dražší než na pevnině, jejich účinnost je ale vyšší, protože na moři je silnější vítr. Větrné parky v Severním moři jsou tak klíčovým bodem plánu, jak nahradit energii z jaderných elektráren.
Atomové elektrárny chce Německo do roku 2022 postupně uzavřít. Rozhodlo se tak po havárii jaderné elektrárny v japonské Fukušimě loni na jaře. Zatím ale budování větrných parků na moři hodně zaostává za plánem. Elektrárny mají výkon jen 550 megawattů. Pro srovnání - elektrárna Chvaletice má 800 MW.
Plán nahradit jádro větrem je hodně ambiciózní, Německo chce instalovat na moři do roku 2020 výkon 10 000 megawattů a do roku 2030 ho zvýšit na 25 000 megawattů. Skutečný výkon větrných elektráren je ale zhruba pětinový proti tomu instalovanému, takže rozhodně plně nenahradí jaderné zdroje, protože jejich kapacita je 20 000 MW.
Výstavba větrných parků na moři má stát v přepočtu skoro 19 miliard korun, část zaplatí němečtí spotřebitelé. Podle odhadů se Němcům účty za elektřinu do roku 2020 kvůli povinné podpoře obnovitelných zdrojů zvýší až o 30 procent.
Česko má s německými větrníky problémy
Proud ze severního Německa nemají rádi čeští energetici. Vítr je totiž neovladatelný, a když hodně fouká, elektrárny dodávají do sítě víc elektřiny, než je potřeba. Německo navíc nemá dostatečné kapacity přenosových sítí, jejich výstavba je zpožděná, a tak se elektřina rozlije do drátů v celé střední Evropě.
Náhlý přesun energie zahltí přenosové sítě a dochází k přetížení, které může skončit nějakým blackoutem, výpadkem na velkém území a způsobit škody. Polsko chce svou síť chránit transformátory na hranicích, aby mohlo čerpat jen tolik energie, kolik potřebuje. Česko plánuje investovat do rozvoje vlastní sítě; posílit ji tak, aby nápory energie zvládla.
