Novela insolvenčního zákona vyvlastňuje věřitele, říká Minčič z Hospodářské komory
Vláda schválila novelu insolvenčního zákona, která zkracuje dobu oddlužení z pěti let na tři. Má za úkol zefektivnit a zjednodušit proces oddlužení, aby se lidé snadněji dostali z dluhové pasti. Podle ředitele odboru legislativy, práva a analýz Hospodářské komory Ladislava Minčiče novela pomáhá dlužníkům na úkor věřitelů. „Nepomáhá,“ oponuje ředitel Institutu prevence a řešení předlužení Radek Hábl.
Minčič míní, že novela insolvenčního zákona prakticky vyvlastňuje věřitele. Kvůli novým pravidlům mohou podle něj přijít až o 100 miliard korun.
Doba oddlužení by se mohla podle návrhu novely insolvenčního zákona zkrátit z pěti let na tři roky. Poslechněte si celé Pro a proti
„Někdo něco od někoho za nějaké prostředky koupí, to plnění si převezme, ať je to zboží, nebo služba, a nezaplatí za to tu cenu, která není úplně vycucaná z prstu, ale odpovídá nějaké hodnotě toho produktu na trhu. Ta cena tedy nebude zaplacena,“ vysvětluje.
A pokračuje: „To znamená, že ten, kdo dodal, vyrobil či zprostředkoval dodání zboží nebo služby, nedostane za to, co někomu poskytl, zaplaceno. Chybějící prostředky musí uhradit sám. Věřitel tedy nedostane své peníze, stát mu je odebere ve prospěch dlužníka. To je vyvlastnění.“
Hábl s tím nesouhlasí. Podle něj by věřitelé díky novele mohli získat mnohem víc peněz než dosud.
„Dnes jsme v situaci, že věřitelé už peníze nemají. V exekucích se vymáhá dluh v pořadí, v jakém jsou uplatněny. Pokud má dnes dlužník 15 exekucí, věřitel z toho nevidí ani korunu. To znamená, těch 100 miliard je naprosto virtuální číslo, které stejně neexistuje, které už je dávno odepsané. Naopak vstupem do oddlužení člověk zaplatí alespoň něco a věřitel dostane zpátky alespoň něco,“ konstatuje.
Poslanci schválili možnost zbavit se úroků k nezaplaceným daním, lidé musí ale splatit dluh
Číst článek
Připomíná, že v Česku je přes 700 tisíc lidí v exekucích a tři čtvrtiny z nich mají vícečetné exekuce.
„Dokonce 160 tisíc lidí má více než deset exekucí. To jsou peníze, ke kterým se věřitelé tak jako tak v životě nedostanou. A naopak jediná šance, jak se dostat aspoň k něčemu, je to, že se ten člověk dostane do oddlužení, kde se všichni věřitelé dostávají na stejnou úroveň a všichni dostávají stejně. A například výživné se v oddlužení platí přednostně,“ popisuje.
Minčič připomíná, že oddlužení v Česku dosud fungovalo tak, že za patnáct let platnosti insolvenčního zákona dlužníci zaplatili víc než polovinu svých dluhů.
„Podle přesných čísel 56 procent dluhů a téměř v 29 procentech případů lidé v oddlužení zaplatili v podstatě celý dluh,“ připomíná.
Snižování výtěžnosti
Postupné změkčování podmínek oddlužení je podle Minčiče ve prospěch dlužníků. „K výraznému změkčení došlo před čtyřmi lety, kdy se zrušila podmínka povinného uspokojení aspoň ve výši 30 procent. Od té doby se může každý oddlužit za pět let, pokud splácí zhruba 2200 korun měsíčně,“ soudí.
Češi se stále více zadlužují. Dlouhodobě si půjčují na bydlení, krátkodobě zejména na nová i ojetá auta
Číst článek
„Představme si mnohamilionový dluh, který je uspokojen a vyřešen tím, že se zaplatí několik desítek nebo stovka tisíc korun. Zatím jsme ještě nevyhodnotili to, co se stalo od nabytí účinnosti novely v roce 2019. Celý pětiletý cyklus ještě nebyl završen, ale nepochybně ke snižování výtěžnosti dochází,“ doplňuje.
Hospodářská komora odhaduje, že novela může snížit výtěžnost dluhu z 56 procent až na šest procent.
Podle Hábla je pokles pochopitelný. „Protože když máme nastavené přísné podmínky, máme nastavenou hranici 30 procent, hlásí se tam lidé, kteří na ni dosáhnou. Ale ti, kteří ne, do oddlužení vstoupit nemohou,“ popisuje.
A dodává: „Proto se podmínky musely zmírnit. Jinak by do konce života zůstali v exekucích. Budou v šedé ekonomice, budou se radikalizovat, budou mít negativní dopad na místní ekonomiku, na místní podnikatele. Stát na ně bude vydávat sociální dávky a my tady budeme mít armádu lidí, kteří se nikdy neoddluží a budou se nám tady kumulovat.“
Pro pomoc přicházejí lidé, kteří ji dříve nepotřebovali. I pro základní potraviny, popisuje odborník
Číst článek
Připomíná, že novela insolvenčního zákona zpřísňuje podmínky, dohled nad dlužníkem a jeho platební morálkou.
„Vůbec se nemluví o tom, že podmínky se zpřísňují už na začátku, protože se požaduje adekvátní příjem – na základě věku, vzdělání, oboru, regionů. Ve finále se k věřitelům může dostat mnohem více, protože nebude stačit třeba jen zákonná srážka, ale soud bude požadovat výrazně více. Zároveň se bude přísně posuzovat, pokud dojde k poklesu příjmů o více než 25 procent, okamžitě se vyvolává jednání s dlužníkem, a pokud to nevysvětlí, oddlužení může být také okamžitě zrušeno,“ naznačuje.
Poslechněte si celou debatu ze záznamu, který najdete na začátku článku.
