V Česku běží akce Velký týden malých firem. Poukázat má na význam malých podniků v ekonomice. V jejich rozvoji nejčastěji brání příliš byrokracie a regulací. Daleko víc než výše daní či dotací.
Lukáš Vlček je spoluautorem aktuální Hospodářské strategie České republiky. U ní se bohužel nedá opravit hlavní nedostatek. A je zvláštní, že právě o něm Vlček nemluví.
„Činy hovoří za lidi. Ať mi někdo řekne, že jsem nenavrhoval v roce 2019 jeden centrální systém, který má být vysoutěžen,“ vyjádřil se k digitalizaci stavebního řízení Zdeněk Zajíček (ODS).
Za byrokratické úkony zaplatí podnikatelé 72 miliard korun ročně. Čtvrtina nařízení by se přitom dala zjednodušit nebo zrušit a ušetřené peníze by pak firmy mohly investovat.
Až 19 procent firem zredukovalo počet benefitů, 17 procent snížilo jejich výši. A 9 procent firem benefity zrušilo úplně. Výjimkou jsou stravenky, které poskytuje skoro 90 procent zaměstnavatelů.
Dva poslanci ODS navrhují zrušit zákon, který zakazuje maloobchodní prodej o vybraných svátcích. Ten platí osm let. Viceprezident Hospodářské komory je ale zvědavý, jak se k tomu postaví pětikoalice.
Rozhovor s viceprezidentem Hospodářské komory a šéfem Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomášem Prouzou o problémech zemědělců a zda protesty něco změní.
Měla by se na nejkvalitnější zemědělské půdě výslovně zakázat výstavba obchodních center a skladů? Počítá s tím novela zákona o ochraně zemědělského půdního fondu.
Česká ekonomika dál slábne, jedním z důvodů je i razantní pokles spotřeby domácností. Ekonomové navrhují, že by firmy měly zvýšit mzdy, aby měli lidé co utrácet.
Na vyšší mzdy dosáhnou především zaměstnanci působící ve zpracovatelském průmyslu, uvedla Hospodářská komora. Mzdy by se nejčastěji měly zvednout o pět až deset procent.
Novela zákona upravující podmínky podnikání v oblasti cestovního ruchu počítá s tím, že místa pro krátkodobé ubytování se nově budou muset registrovat u úřadů a hlásit elektronicky údaje o hostech.
Podstatná část předlohy vychází z dvojice unijních směrnic o předvídatelných pracovních podmínkách a o rovnováze mezi prací a rodinou. Za jejich pozdní začlenění do právního řádu hrozí Česku postih.
„Po pandemii přišel viditelný útlum. Česko je možná na dějinné křižovatce, ale tato vláda je na ní zcela nepochybně,“ píše komentátorka Kateřina Perknerová.
Důvodem negativního postoje firem k budoucnosti je hlavně absence strategických investic ze strany státu. To se v různé míře může dotknout více než poloviny firem.
Je třeba ocenit pokus Hospodářské komory, která počátkem týdne nabídla řešení jednoho z klíčových problémů. Česko přestává být rozvojovou ekonomikou, která může žít ze své laciné práce.
Změny v ekonomice podle Zajíčka musí přijít rychle. Proto také Hospodářská komora nechala zpracovat analýzu, jaké má česká ekonomika slabé a silné stránky a jaké jsou její příležitosti a hrozby
Když si člověk přečte novou prognózu ministerstva financí či analýzu konkurenceschopnosti české ekonomiky, kterou zpracovala Hospodářská komora, musí nutně propadnout těžké depresi.
„Český růst se v podstatě zastavil okolo roku 2009. Třeba Polsko roste mnohonásobně rychleji,“ upozorňuje ve vysílání Radiožurnálu viceprezident Hospodářské komory Tomáš Prouza.
„Bude nezbytné, aby stát zvýšil svou investiční aktivitu, a také aby investiční rozpočet oddělil od toho běžného,“ říká prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček.
Čelní náraz do zdi – tak popisuje důsledky vypuknutí války na Ukrajině šéf podniku, který směřoval 90 procent výroby do Ruska. „Od toho okamžiku nemůžete do tohoto teritoria nic exportovat,“ říká.
Pracující na dohodu by nově měli mít nárok na dovolenou nebo příplatky o svátcích či dnech volna. Jaká jsou nová pravidla zaměstnávání dohodářů? Věnuje se tomu pořad Pro a Proti Českého rozhlasu Plus.
„Všechna jednotlivá opatření znevýhodní pro zaměstnavatele zaměstnávání na dohody, a proto budou mít tendenci dohody spíše omezovat,“ říká o změnách viceprezidentka Hospodářské komory Jana Havrdová.
Firmy v současnosti postrádají 300 000 zaměstnanců a do roku 2032 by populace v produktivním věku měla podle dostupných projekcí klesnout o dalších více než 240 000.
Vláda schválila novelu insolvenčního zákona, která zkracuje dobu oddlužení z pěti let na tři. Má za úkol zefektivnit a zjednodušit proces oddlužení, aby se lidé snadněji dostali z dluhové pasti.
23:16
Praha||Tomáš Pancíř, opa|Ekonomika| Dvacet minut Radiožurnálu