O nespokojenosti europoslanců s unijním rozpočtem
Zpravodaj Českého rozhlasu pro evropské záležitosti - Vít Pohanka - strávil podstatnou část tohoto týdne ve Štrasburku, kde sledoval zasedání Evropského parlamentu. Zaujalo ho především jednání o evropských financích.
Evropský parlament nesouhlasí s návrhem budoucího unijního rozpočtu. Dokument nazývaný finanční perspektiva počítá s tím, že bude Unie hospodařit v letech 2007 až 2013 se sumou 862 miliard eur (téměř 25 bilionů korun). Jenže Evropský parlament původně požadoval 975 miliard. Pro usnesení, vyjadřující nespokojenost, hlasovalo 541 europoslanců, 56 bylo proti a 76 se zdrželo. Stojí za zmínku, že většina českých zástupců byla - alespoň podle vyjádření pro novináře - pro přijetí, nebo se hlasování zdržela.
Nespokojenost zástupců evropského lidu je pochopitelná, pokud se řekne, že je rozpočet na zmíněné období nižší o více než 100 miliard eur oproti jejich představám. Usnesení parlamentu dále argumentuje, že prosincová dohoda nezaručuje "budoucí posílení prosperity, solidarity a bezpečnosti společenství, ani nebere ohled na závazky vůči novým členským zemím".
"Jestli se rozpočet sníží o 112 miliard eur, musíme projednat důsledky. Víme, že by padly některé velké projekty, třeba na propojení starých a nových členských států, které by napomohly růstu a zaměstnanosti," objasňoval svůj postoj jeden ze slovenských europoslanců.
Jenže hlasování většiny europoslanců bylo pokrytecké. Nebo přinejmenším neinformované. Všichni oficiální vyjednavači, členové jejich doprovodu i novináři, kteří byli na prosincovém summitu Unie v Bruselu, jistě potvrdí, jak těžce se rozpočtový kompromis rodil.
Autor tohoto příspěvku měl tu čest letět v prosinci s českým předsedou vlády Paroubkem do Budapešti. Premiér tehdy předsednické země Británie Tony Blair tam představitele zemí Visegrádské čtyřky přesvědčoval, proč je potřeba, aby celkové výdaje Unie byly nižší, než navrhovala předchozí předsednická země - Lucembursko. V budově maďarského parlamentu bylo jasně znát, že má britský premiér problém, aby své kolegy z nových členských zemí o rozumnosti svého návrhu přesvědčil.
Nakolik bojovně zněly výhrady například polského premiéra Marcinkiewicze v polských i jiných médiích, po dlouhých hodinách vyjednávání se nakonec zástupci členských zemí před vánoci v Bruselu dohodli.
Europoslancům se teď nelíbí dosažený výsledek - chtějí víc. Reálně ale musejí vědět, že nedostanou. Už teď říkají mnozí z nich, že se rozpočet s jistými změnami tak jako tak schválí na jaře - možná v březnu, možná v květnu. V tomhle světle je nesouhlas Evropského parlamentu politickým cvičením, krokem, který nemá za cíl nic jiného, než zvýšit viditelnost jinak nepříliš prominentních europoslanců.