Řecko schválilo úsporná opatření. Dostane další půjčky
Řecký parlament dnes rozhodl o tom, jak výrazně si Řekové v příštích měsících a letech utáhnou opasky. Poté, co včera poslanci posvětili obecné přijetí nových úsporných opatření, dnes odhlasovali jejich konkrétní podobu. Úsporný plán má Řecku ušetřit 78 miliard eur. Je jasné, že aby takové částky země dosáhla, musí být kroky poměrně tvrdé.
Řekové se tak musejí připravit na snížení počtu pracovních míst ve veřejné sféře o 150 tisíc, na 15procentní snížení platů v této sféře, na zvýšení spotřební daně na pohonné hmoty, cigarety a alkohol o třetinu, na snížení výdajů na obranu, vzdělávání a zdravotnictví a s tím spojené zavírání a slučování škol, na pozdější odchod do důchodu, nižší sociální dávky a také na nové daně.
Investiční bankéř Ondřej Jonáš mluví o ekonomických výhledech řecka ve Světě o třetí na Rádiu Česko.mp3
Vláda chce zavést například daň na luxusní zboží jako jsou jachty, bazény či auta. Speciální daně mají být uvaleny také na velmi ziskové firmy a lidi s vysokým příjmem.
Tyto kroky připraví každou řeckou rodinu v průměru o 67 tisíc korun ročně, což v praxi znamená, že Řekové přijdou o jeden měsíční plat, uvádí řecký deník To Vima. Přesto by ale všechna tato opatření do rozpočtu nedokázala přinést více než 30 miliard eur. Řecká vláda se proto navíc zavázala, že prodá majetek za celkem 50 miliard eur.
Eurozóna a Mezinárodní měnový fond teď Řecku půjčí slíbených 12 miliard eur. Tuto záchrannou půjčku má Řecko už téměř jistou, přestože ji ještě v neděli musejí formálně potvrdit ministři financí zemí eurozóny a poté Mezinárodní měnový fond.
Ondřej Houska ze zahraniční redakce mluví o půjčce Řecku v Odpoledním Radiožurnálu.mp3
Kromě toho eurozóna a Mezinárodní měnový fond už připravují nový záchranný balíček, ve kterém zřejmě bude dalších zhruba 120 miliard eur. Na pomoci Řecku se mají nově podílet i francouzské a německé banky.
Bezmála všichni ekonomové, kteří se věnují eurozóně, ovšem propočítali, že řecký bankrot je nevyhnutelný. Radiožurnálu to řekl jeden z nejznámějších z nich, Zsolt Darvas z bruselské společnosti Bruegel.
„Je evidentní, že Řecko své dluhy splatit nedokáže prostě proto, že řecký státní dluh bude už za chvíli dosahovat více než 160 procent hrubého domácího produktu. A to žádná země v dějinách, pokud nebylo po druhé světové válce, splatit nedokázala. Pravděpodobně to nedokáže ani Řecko,“ řekl.
Řecko nyní dostává půjčky, protože Evropa není připravená na bankrot. Řecka. Evropské banky by to velmi zasáhlo. Teď musí Evropané kapitálově posílit své banky a pak i podle Zsolta Darvase bude čas na škrtnutí části řeckých dluhů.
Rizikovost investic v Řecku
„Co se týče rizikovosti investic v eurozóně, tak samozřejmě vše souvisí se vším, ale Řecko už žádné soukromé investice několik měsíců nebylo schopno přilákat. Je to země, která nemá přístup na trh a řeší svoje vnitřní, velice vážné strukturální dlouhodobé problémy. Tak že si myslím, že slovo bankrot opravdu není úplně na místě,“ uvedl investiční bankéř Ondřej Jonáš.
Dodal, že Řecko má mnoho aktiv, například mnoho ostrovů, a tato aktiva se dají případně použít. Schválený balíček úspor podle Ondřeje Jonáše sníží příjmovou stránku řeckého rozpočtu.
„A přitom vážný problém řecké společnosti je nízká konkurenceschopnost, velmi problematická produktivita a záporný, takzvaně primární rozpočet, to znamená výdaje, které jsou vyšší než příjmy, a to již před jakýmikoliv splátkami,“ řekl.
Předpokládá proto, že další nepříjemné balíčky budou pravděpodobně v budoucnu nutné, ale je dobré celou zátěž rozložit v čase. Evropští politici se podle jeho slov budou snažit udělat vše pro to, aby Řekům zajistili lepší veřejnou správu, například ministerstvo financí, které bude schopné vybírat daně.
