Advokáta Titze šetří kvůli bitcoinům komora, mohl porušit zákon proti praní špinavých peněz
Advokáta Kárima Titze prověřuje Česká advokátní komora (ČAK) kvůli podezření na porušení zákona proti praní špinavých peněz. Serveru iROZHLAS.cz to potvrdil šéf komory Robert Němec. Podle European Justice Organization, která podnět k prošetření Titze podávala, je advokát povinnou osobou, která musí ze zákona podezřelé transakce hlásit. Podle Němce je ale role advokáta různá, není tedy jasné, jestli v daném případě Titz zákon porušil.
„Dali jsme podnět kontrolnímu oddělení, aby u doktora Titze provedli kontrolu, jestli byl, nebo nebyl povinnou osobou v této souvislosti,“ popsal serveru iROZHLAS.cz šéf České advokátní komory (ČAK) Robert Němec.
10:17
Věřím, že důvěra v justici nebyla poškozena. Uvidím, kolik toho stihnu, říká budoucí ministryně Decroix
Číst článek
Na advokáta Titze podala ve čtvrtek oficiální stížnost ke komoře kvůli podezření na praní špinavých peněz European Justice Organization (EJO).
„Stížnost poukazuje na podezření, že JUDr. Titz napomáhal praní špinavých peněz (AML) tím, že zprostředkoval či zajišťoval převod bitcoinů pocházejících z nelegálního prostředí darknetu, kde se obchodovalo s drogami, prostitucí, dětským pornem, zbraněmi a kde finanční toky obcházely daňový systém,“ píše organizace, podle které musel Titz vědět, že převáděné kryptoměny mají nelegální původ.
Přesto podezřelou transakci neoznámil Finančnímu analytickému úřadu (FAÚ), což ale ze zákona proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu podle organizace udělat musel, protože advokáti jsou podle ní takzvanými povinnými osobami.
„Tím porušil povinnosti advokáta vyplývající z tohoto zákona a zároveň Etický kodex advokáta (zejména § 3 a § 7), které vyžadují neprodlené oznámení a zákaz pomoci klientovi ve spáchání trestné činnosti,“ vysvětlila organizace s tím, že pokud se prokáže, že advokát skutečně napomáhal praní špinavých peněz, hrozí mu nejen pokuta od Finančního analytického úřadu, ale i možné pozastavení advokátní činnosti či vyškrtnutí ze seznamu advokátů.
Oficiální vyjádření České advokátní komory
Vedení České advokátní komory (ČAK) dalo podnět kontrolní radě ke kontrole plnění povinností advokáta Kárima Titze podle zákona o opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti. Podle citovaného zákona může být advokát v určitých situacích (pouze pokud jde o tzv. sledovanou činnost) povinnou osobou, která je povinna provádět identifikaci a kontrolu klienta, včetně prověřování původu finančních prostředku podle AML předpisů. Sledovanou činnosti například není zastupováni klienta v soudním řízeni apod.
Na základě dostupných informací je nyní předčasné hodnotit, zda byl advokát povinnou osobou. Orgánem, který je ze zákona oprávněn kontrolovat plnění povinností ze strany advokátů, je kontrolní rada, což je nezávisle volený orgán ČAK. Samotná kontrola a její vyhodnocení ze strany kontrolní rady, také v závislosti na nezbytné součinnosti ze strany advokáta, může trvat i několik měsíců. V případě porušení povinností ze strany advokáta podle AML předpisů může advokátovi hrozit sankce v podobě peněžních sankci za přestupky na poli AML, případně kárné opatření.
Podle předsedy advokátní komory Němce ale zatím není z mediálních výstupů jasné, jestli Titz něco porušil. „Je rozdíl, jestli advokát radí klientovi třeba v soudním řízení, nebo jestli za něj dělá dispozici s majetkem. Ten zákon v tomto dost rozlišuje různé role, které advokáti mají. Takže se nedá úplně paušálně říct, že došlo k pochybení. Já z mediálních výstupů nejsem schopný říct, co tam přesně pan doktor dělal,“ popsal Němec a odkázal se na oficiální prohlášení České advokátní komory.
Podle něj může Titzova kontrola trvat i několik měsíců. „Záleží na tom, jakou ten advokát poskytuje součinnost,“ vysvětlil Němec
Najal si znalce
Advokát Titz se měl podle svědectví náměstka ministra spravedlnosti Karla Dvořáka (nominovaný STAN) obrátit na resort loni v prosinci s nabídkou Tomáše Jiřikovského, který provozoval tržiště s drogami na darknetu a byl za to odsouzen. V dopise, na který podle informací Deníku N odpověděl ministr Pavel Blažek (ODS), se psalo o nosičích, na kterých jsou „uloženy prostředky virtuální měny bitcoin velmi vysoké hodnoty“.
Titz ale v případu nefiguruje pouze jako zprostředkovatel obchodu mezi ministerstvem spravedlnosti a Tomášem Jiřikovským, ale i v části kauzy, týkající se soudního znalce, který otevírání šifrovaných bitcoinových peněženek a transakci dozoroval.
Blažek se na mimořádné schůzi ve Sněmovně omluvil. Uznal, že udělal velkou politickou chybu
Číst článek
Jak totiž v pátek informovaly Seznam Zprávy, znalce Jiřího Bergera nenajal resort spravedlnosti nebo Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, jak dříve naznačoval končící ministr Blažek, ale přímo Titz.
Nadále zůstávají nezodpovězené otázky, proč došlo k otevření peněženek dříve, údajně v rozporu s původně uzavřenou dohodou, jak poukázal v rozhovoru pro server Info.cz Blažkův náměstek Radomír Daňhel. Ten se měl spokojit s vysvětlením, že k rozšifrování dopředu došlo z časových důvodů, detailněji jsme psali zde.
Bitcoinová kauza stála místo nejen náměstka Daňhela, ale také ministra spravedlnosti Pavla Blažka, který v pondělí resort opustí. Nahradí ho jeho stranická kolegyně Eva Decroix.
Blažek před týdnem prohlásil, že v březnu dostal nabídku na získání 30 procent bitcoinů z peněženky, kterou policie původně zabavila Tomáši Jiřikovskému, odsouzenému za provoz virtuálního tržiště, na kterém se prodávaly drogy nebo zbraně.
Ačkoliv ministr Blažek od počátku převod kryptoměny bagatelizuje, dosud nikdo nevysvětlil, proč se Jiřikovský rozhodl obnos Blažkovu resortu věnovat. A jasný není ani původ darovaných prostředků. „Z oficiálně přiznaných příjmů, to byly zhruba nižší statisíce ročně, nedosahoval takových příjmů, aby si mohl koupit takový dům, jaký měl, ta auta, která měl, a tak dále,“ řekl iROZHLAS.cz státní zástupce Marek Vagai, který Jiřikovského případ dozoroval. Více například ZDE.
