Rozpočet obsahuje řadu nevyjasněných položek. Když je vláda promítne, nedodrží schodek, říká Klímová
Prezidenta Petra Pavla čeká jednání o návrhu státního rozpočtu na příští rok. Jeho poradce pro ekonomiku David Marek České televizi řekl, že v rozpočtu jsou sporné položky. Pokud je kabinet nevysvětlí, Marek doporučí Pavlovi návrh vetovat. „Velkým rizikem je, že schválení rozpočtu bude nepochybně napadeno žalobami, a to od majitelů solárů,“ uvedla hlavní ekonomická analytička Českého rozhlasu Jana Klímová.
Co přesně vytýká David Marek stávající předloze rozpočtu?
Jde o to, na co už na začátku října upozornila ve svém písemném stanovisku k návrhu rozpočtu Národní rozpočtová rada, že nesedí některé odhady příjmů a výdajů. Když se to nasčítá, je to celkově za 40 miliard, o kterých David Marek mluvil.
Prezidentův poradce nedoporučuje podepsat rozpočet. Poukazuje na velké, ale nevyjasněné položky
Číst článek
Polovina z těch 40, tedy asi 20 miliard korun, jsou škrtnuté výdaje státu na dotace na podporu starších solárních elektráren neboli obnovitelné zdroje, které jsou přitom dané zákonem. Dalších deset miliard korun jsou naopak nadhodnocené příjmy státu z prodeje emisních povolenek.
O dalších pět miliard korun mají být nadhodnoceny také příjmy z dividend a o pět až sedm miliard jsou naopak podceněné výdaje na zákonnou valorizaci důchodů v příštím roce.
Nakolik podložené opravdu tyto výhrady jsou?
Určitě jsou to vážné výhrady. K těm klíčovým nepochybně patří 20milionový škrt dotací na obnovitelné zdroje. Těch 40 miliard korun je částka, o které nám řekl předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl, že přesně odpovídá škrtům ve schodku rozpočtu na příští rok.
Kdyby vláda všechny tyto nevyjasněné položky promítla do toho rozpočtu v příštím roce, nebyla by schopná dodržet rozpočtový schodek, který si předsevzala. Takže vážné výhrady to nepochybně jsou.
Jak na námitky Národní rozpočtové rady odpovídá ministr financí?
Říká, že příjmy jsou vždy založeny na odhadech, stejně jako některé výdaje, a že pokud se ty odhady nenaplní, stát potřebné peníze prostě dodá a splní svoje povinnosti.
Pokud jde o těch 20 miliard na soláry, tady byla předložena ministerstvem financí a průmyslu ve Sněmovně novela k návrhu energetického zákona, která má zpřísnit a snížit vyplácení dotací, čili má umožnit, aby byly nižší, než kolik se plánuje.
Tento návrh je teprve před třetím čtením, avšak není vůbec jasné, zda projde. Další věcí je, zda může přinést tak obrovské úspory, jako je 20 miliard, už během příštího roku. Dalším velkým rizikem je, že tento krok státu bude nepochybně napadený žalobami, a to od majitelů solárů.
Sněmovní výbor doporučil schválení státního rozpočtu. Podpořil přesun peněz na platy v justici
Číst článek
Například společnost Eneris s majiteli ve Švýcarsku už ministerstvu financí oznámila, že je připravena Česko žalovat za porušení ochrany investic a spravedlivého zacházení s investory. Ministr financí na to odpovídá, že mají analýzy ohledně toho, že žádná práva neporušují.
Pokud jde o nadceněné příjmy z emisních povolenek, tam ministr poukazuje na doporučení ministerstva životního prostředí na základě analýzy vývoje cen, kde si vybrali horní hranici.
Jaký se nabízí nejpravděpodobnější scénář, pokud jde o schvalování rozpočtu a pozici prezidenta? Kompromisní úprava návrhu?
Prezident může Sněmovnu varovat, aby rozpočet ještě před hlasováním upravila nějakými přesuny. Schodek nemůže úplně měnit, protože je už schválený. Sněmovna ho může schválit tak, jak je, a prezident ho potom může vetovat.
Rozpočet se potom vrátí do Sněmovny a tam může to veto Sněmovna přehlasovat, stejně jako se to stalo už v roce 2020, kdy tehdejší rozpočet vetoval tehdejší prezident Miloš Zeman a koalice to přehlasovala.
Platy jako v Německu
Značný ohlas vyvolal také nedělní výrok Petra Fialy, tedy jeho příslib, že pokud by koalice uspěla v příštích volbách a vedl by vládu další čtyři roky, dostaly by se příjmy Čechů a Češek na úroveň Německa a Rakouska. Jak si vyložit tato premiérova slova?
Pokud bychom si je opravdu vykládali tak, že za osm let budeme mít platy jako v Německu a nebudeme montovna, tak to je samozřejmě nesmysl.
35:46
Zelenou ekonomiku ani elektroauta Trump nezastaví. Rozhoduje kapitál. A USA by opět prohrály s Čínou
Číst článek
Pokud budeme chtít hledat pravdivost toho výroku, tak on potřebuje delší než čtyřletý mandát na to, aby udělal nějaké strukturální změny v ekonomice, bez kterých prostě nejde ekonomiku, hospodářství změnit tak, aby zaměstnávala víc lidí, kteří mohou dostávat vyšší platy, protože budou produkovat nějakou vyšší přidanou hodnotu.
Nemůže to být tak, že budou zaměstnanci stát někde u pásu, budou uprostřed dodavatelského řetězce, kde firmy nemají v rukou cenotvorbu, nevytváří přidanou hodnotu a nemají z čeho platy zvyšovat.
Lze to chápat jedině tak, že pokud bude vláda pokračovat dalších pět let, tak může ekonomiku nastartovat k větší změně, která by to přinesla. Ostatně i hospodářská politika, kterou vláda schválila nedávno a která chce dostat Česko mezi top 10 zemí v EU s nejvyšším HDP na hlavu, je do roku 2040, nikoliv do roku 2029.
Jak vyznívají komentáře zdejších ekonomů?
Upozorňují na to, že je nesmysl, abychom do pěti let dohnali Německo nebo Rakousko, kde jsou mzdy v průměru více než dvojnásobné oproti Česku. Například ekonom Petr Bartoň řekl serveru Novinky, že Česko by se muselo k Německu a Rakousku přibližovat zhruba šestkrát rychleji, než se mu to dařilo v posledních 20 letech.
