Sestavujeme rozpočet na volební rok. Vyjednávání budou obtížnější než letos, varuje ekonom Hampl
Návrh rozpočtu pro rok 2025 by měl mít deficit maximálně 235 miliard korun. Vláda při jeho přípravě nově postupuje bez zveřejnění takzvaného technického rozpočtu. S prvním návrhem odbornou veřejnost seznámí až na konci srpna. „To bude už jednání o něčem, co vláda bude schopna hájit,“ podotýká v pořadu Řečí peněz předseda Národní rozpočtové rady a člen Národní ekonomické rady vlády Mojmír Hampl.
Ministerstvo financí rozdalo ostatním resortům předpokládaný rozpis výdajů na příští rok. Nyní přichází obtížnější fáze – vyjednávání vlády o celkové podobě rozpočtu.
Podaří se vládě dodržet při sestavování rozpočtu na příští rok schodek 235 miliard korun? Poslechněte si celý pořad
„Pro nás je důležité, jak bude vypadat ten skutečný návrh rozpočtu, za kterým si bude vláda stát a se kterým bude ochotna jít do Sněmovny a hájit ho. To je nejpodstatnější,“ upozorňuje Mojmír Hampl.
Rozpočtový proces ale zůstává většinou v utajení. „Například vyjednávání jednotlivých rozpočtových kapitol s ministerstvem, vyjednávání na úrovni koalice, vyjednávání na úrovni koaličních šéfů, které jsou často velmi významné a které ovlivňují to, jak ten rozpočet bude vypadat.“
Rozpočet se navíc zpravidla sestavuje na několik fází. Ministerstvo financí má mimo jiné už v tuto chvíli plán pro rok 2026 i 2027. Toto tempo přípravy je podle Hampla lepší.
Vláda nemá v otázce platů státních zaměstnanců kam ustoupit. Peníze v rozpočtu nemá, míní komentátor
Číst článek
Největší část veřejné pozornosti se totiž bude procesu věnovat až v momentě, kdy bude zveřejněná nová makroekonomická predikce. „Bude pak jasné, jaké jsou očekávané příjmy fiskální a zároveň to bude už jednání o něčem, co vláda bude schopna hájit,“ vysvětluje Hampl.
Příští rok se bude podle Hampla lišit v jediné věci. „Sestavujeme rozpočet na volební rok. A tím pádem je vyjednávání mnohem obtížnější,“ přiznává ekonom.
Odborová pohotovost
Část odborových svazů je už od července kvůli platům ve stávkové pohotovosti. Odboráři požadují navýšení tarifu minimálně o deset procent.
Ministerstvo práce předkládá variantu, že od září by se zhruba 360 000 úředníkům a 70 000 dalších zaměstnanců plat zvýšil o sedm nebo deset procent. Pro rozpočet by tento scénář znamenal až 6,5 miliardy korun navíc. Podle ministerstva financí je ale vládní rozpočtová rezerva vyčerpaná.
Lidé si místo nátlaku na vyšší mzdu vezmou druhou práci. Máme slabé odbory, míní ekonomka Švihlíková
Číst článek
„Aktuální rozpočet jde spíš na knop, než že by v něm byl velký prostor. Pokud by se nějak zázračně zvyšovaly příjmy, pak možná, ale podle toho plnění rozpočtu minimálně za těch prvních sedm měsíců to tak rozhodně nevypadá,“ podotýká Hampl.
V polovině roku ale přišly i pozitivní zprávy. ČEZ tvrdí, že na takzvané windfall tax, tedy dani z neočekávaných zisků, zaplatí 29 až 34 miliard korun. Ministerstvo financí za celý rok předpokládá daň z neočekávaných zisků 17 miliard korun.
„Nezapomínejme ale, že zase některé jiné příjmy veřejných rozpočtů jsou za očekáváním a určitě tak zůstanou. Například výnos z takzvané emisní povolenky bude dramaticky nižší,“ varuje Hampl.
Premiér Petr Fiala (ODS) také slibuje zaměstnancům ve státní sféře, že v novém rozpočtu na ně myslí a do nového roku dostanou adekvátně přidáno.
„Adekvátní je čistě politické slovo. Proto bude dobré vidět na konci srpna návrh rozpočtu. Z něj zjistíme, co vláda opravdu chce a co nechce udělat a za co je a není ochotná krvácet,“ uzavírá Mojmír Hampl.
Poslechněte si celý rozhovor na začátku článku.